Hlavní obsah
Malé vlaštovky je třeba okroužkovat. Foto: archiv Karla Pitharta

Kolik vlaštovek obecných žije na území tzv. velké Prahy, chce zjistit Společnost spolupracovníků Kroužkovací stanice Národního muzea (SSKSNM). Proto vyzývá veřejnost k pomoci při mapování hnízdišť a nocovišť těchto chráněných ptáků.

Malé vlaštovky je třeba okroužkovat. Foto: archiv Karla Pitharta
Veřejnost může počítat vlaštovky

Lidé mohou svá pozorování poslat e-mailem na adresu prazske.vlastovky@seznam.cz anebo je přímo vkládat do databáze České společnosti ornitologické.

„Zajímá nás především, kolik párů či hnízd se na daném místě nachází a o jaké prostředí se jedná,“ říká Karel Pithart z SSKSNM.

Vlaštovka je nesmírně tvrdohlavý pták, když se jednou někde usadí, zůstává.

Znalost významných hnízdišť a nocovišť napomůže efektivní ochraně vlaštovčí populace. Nocoviště, obvykle jde o větší podmáčenou rákosinu, jsou nedílnou součástí života vlaštovek. Využívají je jak mladí ptáci po osamostatnění, tak dospělí jedinci, když se po skončení hnízdění připravují na cestu do zimoviště.

Nemapovalo se 20 let

Poslední mapování proběhla v 80. letech a na přelomu tisíciletí. Za tu dobu se mnohé změnilo. Přestal se ve velkém chovat skot, zmizely kravíny, přitom vlaštovky jsou vázané na hospodářská zvířata.

„V Praze se jim daří podobně jako jinde. Úbytek je citelný, až o dvě třetiny,“ konstatuje Pithart.

Za štěstí v neštěstí považuje rozmach soukromých chovů koní. Právě nové stáje se staly jejich vítanými útočišti. I když ne všichni je vidí rádi. Ptáci obtěžují svým trusem. „To je věc, která se dá překousnout. A kde jim přejí, nemusí používat repelenty, protože vlaštovky obtížný hmyz vychytají,“ upozorňuje s úsměvem Pithart.

Vlaštovka podle něj potřebuje k životu hlavně dvě věci: maštal a potravu blízko hnízdiště. A nesnáší průvan. V Praze se usídlily i tam, kde by je nikdo nečekal. Hnízdí třeba v depu Kačerov.

„Víme o nich od roku 2010, není jich moc, kolem deseti párů,“ uvedl. Pracovníci metra se s nimi už smířili, i když museli natáhnout plachty, aby ptáci neznečistili vagony.

„V okolí je vhodná nabídka potravy, líbí se jim pod střechou, a i když se v hale v noci svítí, což je nepřirozené, zůstávají tam,“ konstatuje. Vlaštovky se usadily také v osm metrů vysoké hale v Avii Letňany.

„Byli z nich nešťastní, protože tam mají stolky s počítači. Ale s vlaštovkami se nedá moc dělat. Je to nesmírně tvrdohlavý pták, když se jednou někde usadí, zůstává, dokud neuhyne,“ doplnil.

Kdo by se s nimi skutečně nedokázal sžít, možnosti, jak je vypudit, existují dvě. Zamezit přístupu do objektu anebo nasadit kočky. Ale to je protizákonné. Vlaštovka je chráněný pták, člověk jim nesmí ani shazovat hnízda, když jsou pryč.

Ornitologové: V Praze je asi do 500 párů vlaštovek

Pražští ornitologové odhadují, že na území metropole dnes žije do pěti set párů vlaštovek. Dílčí data ukazují, že hnízdní páry sice mizí z centra Prahy, ale k největšímu propadu došlo tam, kde byly farmy hospodářských zvířat opuštěny či se změnily ve sklady.

Nejvyšší hustoty byly zjištěny v okrajových čtvrtích se starou zástavbou, kde ještě nacházejí dostatek potravy – létajícího hmyzu.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků