Doučování placené z Národního plánu obnovy bude pokračovat do srpna

Vyplývá to z informací na metodickém portálu a ze sdělení ministerstva pro ČTK.

Organizace mohou peníze využít stejně jako v minulých letech na individuální či skupinové doučování žáků ohrožených špatným prospěchem. Loni úřad na doučování vyčlenil asi 300 milionů, o rok dříve to bylo 340 milionů korun, letos to má být 400 milionů Kč.

„Veřejné školy dostanou peníze automaticky prostřednictvím krajských úřadů, soukromé a církevní školy o ně musí požádat na ministerstvu,“ uvedla vedoucí oddělení rovného přístupu ke vzdělávání MŠMT Aneta Nekvindová.

V první části loňského roku využil možnost doučování každý čtvrtý žák základní školy a pátý student střední školy, jak již dříve informoval za Národní pedagogický institut (NPI) Tomáš Machalík.

Od ledna do srpna 2022 podle něj organizovalo doučování po distanční výuce asi 80 procent základních a 65 procent středních škol. Doplňující výuky se účastnilo zhruba 300 tisíc žáků ZŠ a SŠ, což bylo zhruba o pětinu dětí více než na podzim roku 2021. Tehdy se zapojilo 22 procent dětí a studentů, kteří měli na doučování nárok.

Školy nyní ministerstvu hlásí, jakým způsobem žáky doučovaly od září do prosince 2022. Údaje musí úřadu předat do konce února. Vykazovat mj. budou, kolik žáků a studentů se doplňující výuky účastnilo a kolik hodin se konalo.

Ministerstvo podle Nekvindové pracuje na programu, který by podporoval školy s vyšším počtem znevýhodněných žáků. Cílem je dlouhodobý systém financování těchto škol, tedy nikoli prostřednictvím jednotlivých projektů jako doposud. Po roce 2026 by tak podle ní školy, v nichž se bude vzdělávat určitý počet znevýhodněných žáků, měly peníze na doučování od státu dostávat automaticky.

Česko bude peníze z Národního plánu obnovy z fondu EU rozdělovat do roku 2026. Plán vznikl ke zmírnění dopadů epidemie covidu-19 a znovunastartování ekonomiky s využitím evropských peněz z Nástroje pro oživení a odolnost EU v letech 2021 až 2027. ČR by z něj měla ve formě grantů získat zhruba 180 miliard korun. MŠMT spravuje dotace z NPO ve výši 23 miliard korun.

Distanční výuka fungovala ve školách několik měsíců od března 2020, kdy vypukla epidemie covidu-19 a vláda rozhodla o uzavření škol.

Za zaznamenání rovněž stojí, že podle neziskové organizace EDUin zřejmě ministerstvo školství nedodrží slíbený harmonogram pro zavedení změn ve vzdělávacích plánech pro ZŠ. V případě, že se úřad avizovaných termínů bude držet, zavedou se změny bez dostatečné přípravy škol, a tedy nekvalitně, upozorňuje EDUin v tiskové zprávě.

Skluz ve schvalování koncepce úprav v učivu s sebou podle organizace nese zbytečné plýtvání peněz a času. Předseda expertního panelu na MŠMT Jan Jiterský v úterý sdělil, že odborníci budou koncepci dopracovávat do středy. Následně ji bude schvalovat ministr školství Vladimír Balaš (STAN) a poté ji bude řešit vedení resortu, řekla ten samý den mluvčí ministerstva Aneta Lednová. Konkrétní termíny nesdělila.

Koncepci pro změny v tzv. rámcovém vzdělávacím programu (RVP) začali experti na ministerstvu připravovat v září 2021. Dokument, podle něhož se má učivo upravovat, vedení úřadu v čele s Balašem dosud neschválilo. Ministerstvo přitom počítá s tím, že nový vzdělávací program bude pro žáky v prvním a šestém ročníku povinný od září 2025 a ve všech třídách se podle něj bude učit od září 2029. První školy by mohly výuku upravit od září 2024.

Jiterský např. zmínil, že se členové skupiny shodli na tom, že koncepce nebude učivo dělit na „jádrové“ a „rozšiřující“.