Článek
Cílem těchto experimentálních transplantací je ověřit, zda zvířecí orgány skutečně mohou zachraňovat lidské životy.
Billu Stewartovi, sportovnímu trenérovi z Doveru v New Hampshiru, se po zákroku, který se uskutečnil 14. června, daří dobře, jak oznámili tento týden v pondělí lékaři z Massachusetts General Hospital v Bostonu.
„Opravdu jsem chtěl přispět vědě,“ svěřil se Stewart agentuře AP. Podle dostupných informací se jedná o čtvrtého známého živého příjemce takovéto ledviny v USA.
Sedm měsíců
Tým ze zmíněné nemocnice současně slaví ještě jeden milník: prasečí ledvina udržela dalšího muže z New Hampshiru, Tima Andrewse, mimo nutnost dialýzy rekordních sedm měsíců, přičemž pacient stále žije. Dosud bylo nejdéle zdokumentovaným přežitím transplantátu prasečího orgánu upraveného genovou editací 130 dní.
Na základě zkušeností od těchto mužů z New Hampshiru a několika dalších jednotlivých pokusů schválil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) biotechnologické firmě eGenesis zahájení přísné studie transplantací ledvin ze zvířat do lidí. Společnost eGenesis z Cambridge v Massachusetts se zabývá vývojem geneticky modifikovaných prasat.
Na americkém transplantačním seznamu totiž čeká více než 100 000 lidí, většina z nich na ledvinu, a tisíce jich při čekání umírají. Vědci proto geneticky upravují prasata tak, aby jejich orgány byly „lidštější“ a méně náchylné k okamžitému napadení a zničení lidským imunitním systémem.
První experimenty – mj. dva případy transplantace srdce a dva případy ledviny – byly krátkodobé a týkaly se velmi vážně nemocných pacientů. První příjemce ledviny z geneticky modifikovaného prasete, Rick Slayman, zemřel sedm týdnů po transplantaci.
Např. čínští výzkumníci nedávno, konkrétně letos v březnu, také oznámili transplantaci prasečí ledviny, ale zveřejnili podle AP jen málo informací. Šlo o 69letou ženu.
Poté následoval případ ženy z Alabamy, jejíž prasečí ledvina vydržela 130 dní, než byla kvůli odmítnutí odstraněna a pacientka se musela vrátit na dialýzu. Tento případ přiměl vědce zaměřit se na méně nemocné pacienty.
Stewartovi selhaly ledviny v důsledku vysokého krevního tlaku, ale jinak neměl žádné zdravotní problémy. U lidí s jeho krevní skupinou může trvat až sedm let, než se najde odpovídající ledvina od zemřelého dárce, a někteří potenciální žijící dárci nesplnili podmínky. Po dvou letech na dialýze se doslechl o tehdy nejnovějším příjemci prasečí ledviny v bostonské nemocnici – Andrewsovi – a přihlásil se jako další kandidát.
„Vždycky jsem byl trochu vědátor,“ poznamenal Stewart s úsměvem.
Specialista na ledviny z Massachusetts General Hospital Leonardo Riella doplnil, že je zatím příliš brzy předpovídat, jak dlouho by prasečí ledviny mohly vydržet – ale už i to, kdyby dokázaly lidem na nějaký čas ulevit od dialýzy, než dostanou vhodný lidský orgán, by bylo užitečné.
Nová studie společnosti eGenesis poskytne transplantáty genově upravených prasečích ledvin 30 lidem ve věku 50 let a starším, kteří jsou na dialýze a zároveň na transplantačním seznamu.
Další vývojář genově upravených prasečích orgánů, americká biotechnologická společnost United Therapeutics, se chystá začít s náborem pacientů do podobné studie.
