Čtyři roky před Armstrongem. Jako první bere Dvořáka do vesmíru astronaut s českými kořeny

„Kontrolka kontaktu svítí!“ ohlašuje Aldrin řídicímu středisku v Houstonu.

„Jeden malý krok pro člověka, ale obrovský skok pro lidstvo,“ vyřkne velitel Neil Armstrong jednu z nejslavnějších vět v dějinách, když několik hodin po přistání otiskuje první stopu pozemšťana do měsíčního prachu.

Ještě předtím se teoreticky může zaposlouchat do hudby. Ta jako by byla 76 let předtím zkomponována právě pro tento okamžik. Posádka Apolla 11 si totiž ze Země přiváží, kromě jiné hudby, i magnetofonovou nahrávku slavné Dvořákovy 9. symfonie: Novosvětské.

Jde tedy o první český artefakt, který se dostane do vesmíru? Kupodivu ne…

Aldrin sestupuje na měsíční povrch o chvíli později a oba vyslanci Země zůstávají na povrchu naší oběžnice, byť většinu času v lunárním modulu, více než 21 hodin. Během nich vztyčují v oblasti Moře klidu – Mare Tranquillitatis, kde přistáli, americkou vlajku.

Zanechávají zde i plaketu z nerez oceli, kterou připevní k přistávací noze modulu. Je na ní kresba západní a východní zemské polokoule s nápisem: „Tady lidé z planety Země poprvé vstoupili na Měsíc, červenec 1969 n. l., přišli jsme v míru za celé lidstvo.“ Pod ním jsou připojeny podpisy astronautů a prezidenta USA Richarda Nixona.

Armstrong a Aldrin se vracejí na velitelský modul, kde je již očekává Michael Collins, třetí astronaut z posádky. Začíná návrat na naši planetu. Dne 24. července 1969, po osmi dnech od startu, mise Apollo 11 úspěšně končí přistáním. Dvořákova Novosvětská, pro Američany ikonická symfonie, se vrací s nimi.

Ano, ale proč právě Novosvětská? Co na této symfonii americké astronauty tolik fascinovalo, že si ji berou s sebou na Měsíc?

Pravda, Antonín Dvořák (1841–1904) je skladatel Američany tak milovaný, že by si ho nejradši přivlastnili, ale přesto – on sám Američanem nebyl a Novosvětská nemá obsahově s vesmírem nic společného…

„Nedivím se jim. Kdo by nechtěl mít Dvořáka a Novosvětskou symfonii ve své hudební historii?“ vysvětluje před lety pro Český rozhlas Kateřina Nová, tehdejší vedoucí Muzea Antonína Dvořáka v Praze.

„Novosvětská symfonie vznikla v prvních měsících Dvořákova pobytu v New Yorku v roce 1893. Je to jeho první dokončené dílo na americké půdě. A zcela jistě jsou z ní cítit americké vlivy. Dvořák byl New Yorkem doslova ohromen. Moderním prostorem města, technikou i spoustou lidí. Bylo to velmi heterogenní a multikulturní město, na rozdíl od tehdejší Prahy.“

Fascinace Novým světem, jak tehdy byla Amerika nazývána, se u Dvořáka mísí se steskem po Čechách… Kombinace těchto faktorů je sice spekulativní, může ale pomoci poodkrýt, co autor symfonií chce vyjádřit. Z některých publikovaných rozhovorů víme, že právě při kompozici 2. a 3. věty Novosvětské se autor nechal inspirovat Eposem o Hiawathovi od amerického spisovatele Longfellowa.

„Ten vypráví o udatném indiánském náčelníkovi, který chce sjednotit indiánské kmeny a nastolit mír. Tento příběh se ho velmi dotýkal a inspiroval ho. Sám prohlásil, že vnitřní dvě věty jsou tímto příběhem inspirovány. Americké vlivy tam tedy rozhodně jsou,“ doplňuje Kateřina Nová.

Dvořákova Novosvětská se tak krátce po své premiéře ve vyprodané Carnegie Hall v prosinci 1893 stává jednou z nejhranějších symfonií vůbec. Ale pro Ameriku má i další zvláštní význam. Stává se zlomovou skladbou pro přijetí černošských spirituálů jako svébytného umění. „Dvořák nebyl Američan, ale když ho slyším, zní to jako americká hudba. Dvořák je součástí našeho světa,“ říká k tomu Fiona Simon, houslistka newyorského souboru.

Vraťme se ale zpátky do vesmíru. I s Novosvětskou. Jak prozrazuje jeden ze záznamů z amerických vesmírných misí, které shromáždil Colin Fries z NASA History Division, je Novosvětská na palubě letu Gemini 7 už v roce 1965. Tedy o celé čtyři roky dříve, než „přistane“ na Měsíci.

„Klasická hudba vybraná pro posádku zahrnovala: poslední dva party ze symfonie ‚Z nového světa‘ od Antonína Dvořáka, ‚Perpetual Motion Opus číslo 257‘ od Johanna Strausse a ‚Air on G String‘ od Johanna Sebastiana Bacha, orchestr Philadelphie,“ stojí v oficiálním dokumentu NASA.

Jak se na loď Gemini 7, v pořadí čtvrtý pilotovaný kosmický let v rámci stejnojmenného vesmírného programu, Dvořákova symfonie mohla dostat?

Když zapátráme, kdo byl pilotem této dvoučlenné mise pod velením Franka Bormana, zjistíme, že to byl James Arthur Lovell, Jr. (1928–2025), americký pilot a astronaut NASA.