Článek
V této půdě z čínského pohoří, která měla odpovídat lunárnímu prašnému povrchu – jak napsal web Universe Today –, výzkumníci pěstovali rostlinu příbuznou tabáku s názvem Nicotiana benthamiana.
Pokud chce lidstvo v budoucnosti kolonizovat Měsíc, bude muset najít nové způsoby pěstování rostlin a vylepšovat kvalitu tamního povrchového materiálu. Výsledky dosavadních studií zabývajících se pěstováním rostlin na Měsíci např. ukázaly, že s pomocí měsíčního regolitu lze vypěstovat řeřichu.
| Regolit je označení vrstvy různorodého nezpevněného horninového materiálu, který pokrývá celistvé podloží. Vyskytuje se na Zemi, Měsíci, některých menších planetkách i jiných planetách. Regolit vzniká při dopadech meteoritů různé velikosti, které povrchovou vrstvu neustále převracejí a míchají její obsah s vyvrženým materiálem během impaktu. |
Zároveň ale studie upozorňovaly, že měsíční povrch je málo úrodný, a to především kvůli nedostatku dusíku, který je pro růst rostlin nezbytný. Navíc je v něm obsažena taková forma fosforu, kterou rostliny nedokážou využít, připomíná list The Independent.
Překvapení: vůbec poprvé se podařilo vypěstovat rostliny v měsíčním prachu
I proto je podle vědců kvalita „půdy“ z Měsíce vlastně horší než sopečný popel z naší planety. Tím spíš bude zapotřebí regolit „vylepšit“.
Život na Měsíci o krok blíž
To ale může změnit trojice bakterií (Bacillus mucilaginosus, Bacillus megatherium a Pseudomonas fluorescen), kterou výzkumníci zkoumali v nové studii. Ta byla publikována minulý týden v akademickém žurnálu Communications Biology a podíleli se na ní experti z Čínské zemědělské univerzity v Pekingu. Podle nich by právě tyto bakterie mohly významným způsobem zlepšit úrodnost měsíčního prašného povrchu
Vědci přidali bakterie do nasimulovaného vzorku z lunárního povrchu proto, aby zjistili, jak ovlivňují růst rostlin. Výsledkem bylo zjištění, že bakterie podstatně pomohly zlepšit úrodnost půdy, a podařilo se proto vypěstovat rostlinu Nicotiana benthamiana.
Bakterie v půdě totiž zvyšují množství fosforu, který patří mezi hlavní živiny rostlin. Ty pak rostou rychleji a jejich porost je hustší. Podle vědců je objev průlomový zejména proto, že povrch obohacený bakteriemi může hrát v budoucnu velkou roli pro udržení života na lunárních základnách.
Měsíc může být až o 40 milionů let starší, ukazují vzorky z mise Apollo
Jak práce konkrétně probíhala? Do materiálu sloužícího jako „půda z Měsíce“ byla umístěna semínka zmíněné tabákovité rostliny, do kterých vědci přidali ony bakterie. Poté nechali rostlinky růst jako obvykle.
Rostliny, které byly pěstované v půdě s bakteriemi, měly o 104 procent více chlorofylu než rostliny pěstované v půdě s tzv. mrtvými bakteriemi. Právě chlorofyl je klíčový pro fotosyntézu, protože dokáže světelné záření použít k chemické reakci.
Po šesti dnech měly tyto rostliny delší stonky a kořeny, po necelém měsíci růstu byly také těžší a měly širší listy.
Výsledky studie jsou podle vědců dobře uplatnitelné v dalším výzkumu vesmíru. Současně ale upozorňují, že při jejich použití musíme být opatrní. Zanesení bakterií do cizího prostředí by pro lidské posádky mohlo představovat hrozbu.
Astronauti nosí Pradu. Obleky pro lunární misi Artemis navrhne italská značka
Rusko by chtělo v následující dekádě dopravit kosmonauty na Měsíc
