Článek
Projektů se každoročně účastní desítky milionů lidí po celém světě, v Česku statisíce.
Cílem občanské vědy je propojovat veřejnost s výzkumem, posilovat spolupráci mezi vědci a zároveň zajistit, aby sbíraná data měla skutečný význam a využití.
Občanská věda generuje velké objemy dat a zároveň rozšiřuje okruh lidí, kteří se na jejich vzniku podílejí, protože do výzkumu zapojuje i neodbornou veřejnost. Díky tomu se na sběru i zpracování dat nepodílejí jen vědci, ale i běžní lidé, což zvyšuje objem i rozmanitost získaných dat.
Jak se do výzkumů zapojit?
Zapojit se může kdokoli, nejsou potřeba žádné předchozí zkušenosti, pouze chytrý telefon nebo počítač a nadšení. Aktivity občanské vědy probíhají po celý rok, v dubnu se však propojuje celá globální komunita občanských nadšenců do vědy.
Platforma SciStarter je celosvětovým portálem pro občanskou vědu. Lidé zde mohou vyhledávat tisíce projektů podle tématu, místa nebo obtížnosti a zapojit se tak do reálného výzkumu. Platforma navíc připravila na každý dubnový den tip, jak se výzkumu účastnit.
Největší část projektů spadá do oblasti přírodních věd, zejména do monitoringu biodiverzity. Pozorovat lze například výskyt druhů ptáků ve svém okolí, do kterého se v posledních ročnících zapojilo téměř 40 tisíc lidí v Česku, kteří zaznamenali přes 850 tisíc ptáků.
Podobně také fungují i projekty zaměřené na klimatická data, například Intersucho, kde stovky dobrovolníků pravidelně hlásí stav půdy a vegetace a jejich data se promítají do map využívaných v praxi.
Do projektů se dá zapojit i z domova, protože řada projektů umožňuje pracovat výhradně online. Lze například analyzovat snímky galaxií, třídit záznamy z fotopastí nebo modelovat struktury proteinů.
„Například v roce 2011 se hráčům občansko-vědní hry Foldit podařilo během tří týdnů sestavit 3D model enzymu (M-PMV), na jehož strukturu vědci nestačili více než 15 let. Už v roce 2007 pak nizozemská učitelka Hanny van Arkel objevila na snímku galaxie IC 2497 zvláštní zelený oblak, později popsaný jako ionizovaný plyn ozářený dávnou aktivitou kvasaru, dnes známý jako Hanny’s Voorwerp. Podobných příkladů jsou tisíce,“ vysvětluje jeden ze zakladatelů Platformy české a slovenské občanské vědy Jakub Trojan.
V rámci měsíce občanské vědy proběhnou také doprovodné akce napříč republikou. Masarykova univerzita v Brně připravila akci věnovanou občanské vědě v kavárně KaFFe, která proběhne formou kvízu 22. dubna.
Na konci dubna (24.–27. 4.) se v Praze, Brně, Ostravě a dalších městech uskuteční terénní výzva, do níž se lidé mohou zapojit v rámci mezinárodního mapování biodiverzity. Stačí aplikace iNaturalist a chuť objevovat „městskou“ divočinu. Více informací je k dispozici na webu City Nature Challenge.
Ročně se do občanské vědy v Česku zapojují statisíce lidí, jejichž data procházejí validací a vstupují do výzkumu, map, modelů i rozhodování o krajině. „Občanská věda není koníček ani okrajová aktivita. Je to plnohodnotný nástroj výzkumu, do kterého se může zapojit každý, kdo je zvědavý a chce, aby jeho čas měl přesah,“ dodává Trojan.
Jeden z příkladů dubnových akcí, které proběhnou na různých místech v ČR.
