Článek
Nejzajímavější vědecké příběhy často nezačínají v laboratoři, ale mnohem dřív. Někdy u dětského pokusu, jindy u snahy někomu pomoci nebo u otázky, na kterou nikdo neuměl odpovědět.
Claudia Haová v 17 letech dostala šanci, aby pomohla své sestře, která trpěla kožním onemocněním, se kterým si lékaři nevěděli rady. „Tak jsem si řekla, že to zkusím zjistit sama,“ popisuje.
Začala programovat a vytvořila vlastní model umělé inteligence FungiGPT, který dnes s přibližně 70procentní úspěšností diagnostikuje kožní plísňová onemocnění.
U 20leté Terezie Štěpánkové to začalo snem. Jako malá chtěla mít vlastní tajnou laboratoř. Dnes už v ní při studiu VŠCHT skutečně pracuje. Už na střední škole se začala věnovat výzkumu nanovlákenného krytu pro hojení ran. Nanovlákenný kryt výrazně zlepšuje podmínky pro regeneraci kůže.
Chrání ránu před bakteriemi a umožňuje rychlejší hojení s menším rizikem infekce a menšími jizvami. Její projekt zaujal natolik, že získala Cenu Neuron – Juniorský vědecký sen a možnost stáže ve výzkumném centru BIOCEV.
„Věda je úžasná v tom, že sny z dětství se neztrácí. Věda je místo, kde sny mají pevné skupenství,“ říká mladá vědkyně.
Když se potkají talent a příležitost
Podobně mluví i Václav Verner, jeden z nejvýraznějších mladých chemických talentů Česka. V 18 letech už studuje ve druhém ročníku Vysoké školy chemicko-technologické a už několikátým rokem pracuje v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Má za sebou taky vlastní vědeckou publikaci.
Verner se věnuje medicinální chemii a vývoji látek, které by jednou mohly pomáhat pacientům, například při léčbě kryptokokózy. Zároveň se stal prvním vítězem ceny Neuron Rising Star a čeká ho stáž v USA u Tomáše Cihláře, který se podílel na vývoji nového nadějného léku proti viru HIV a časopis Time ho loni zařadil mezi stovku nejvlivnějších lidí světa.
Loni navíc Verner kupříkladu na Mezinárodní chemické olympiádě skončil v absolutním pořadí v konkurenci nejlepších SŠ studentů na světě na 2. místě.
Co je kryptokokóza?
Kryptokokóza je infekční onemocnění způsobené kvasinkovou houbou Cryptococcus, která se do těla dostává nejčastěji vdechnutím z prostředí. Postihuje hlavně lidi s oslabenou imunitou, například při HIV/AIDS. Infekce může zasáhnout plíce, ale v závažnějších případech i mozek, kde způsobuje nebezpečný zánět mozkových blan. Léčí se antimykotiky a při včasné léčbě je zvládnutelná.
„Určitě chci pokračovat ve vědě, nejen proto, že mě baví, ale mám pocit, že tím jednou můžu i někomu pomoci,“ vysvětluje svou motivaci.
Pro mladé lidi hrají velkou roli i zkušenosti ze zahraničí. Václav Knapp se k nim dostal ještě před maturitou, když absolvoval stáž na Kalifornské univerzitě v Berkeley.
Tam si uvědomil, že věda není jen o datech a výsledcích, ale i o lidech a spolupráci. „Kontakty jsou ve vědě možná i víc, nebo na stejné úrovni jako výzkum samotný,“ říká.
Dnes se věnuje umělé inteligenci a projektům, které podporují technologie s praktickým využitím, například při práci s lidmi se zdravotním postižením. Letos se navíc zařadil mezi osobnosti výběru Forbes 30 pod 30 a podílel se na vývoji aplikace pro výuku znakového jazyka.
Budoucnost, která se tvoří teď
Čtveřici mladých vědců spojuje kromě výjimečného talentu taky podpora, kterou získali od Nadace Neuron. Ta jim financovala stáž nebo je pomohla propojit se světem velké vědy.
Podobných mladých lidí ale v Česku dlouhodobě spíš ubývá. Zájem o vědu mezi mladými podle dat klesá. Vědecké kariéře se věnují jen jednotky procent studentů a počet doktorandů je nejnižší za poslední dvě dekády. I proto Nadace Neuron spustila kampaň „Začni s proč“, která má mladé lidi motivovat k tomu, aby se nebáli ptát a hledat vlastní cestu k vědě.