Článek
Skutečnou pohromou podle druhé strany není vlk, ale mnohonásobně přemnožená spárkatá zvěř a systémové selhání mysliveckého managementu.
Obě strany se shodnou na jediné věci. Úbytek druhové rozmanitosti v Česku dosáhl kritické úrovně. Tím však veškerá shoda končí. Agrární komora a myslivci v polovině března 2026 iniciovali výzvu vládě, v níž varují před „nesystémovými kroky v ochraně přírody“. Podle nich ochrana tzv. módních druhů šelem a jiných predátorů vede k devastaci chovů hospodářských zvířat, rybníků a vytlačování původních volně žijících živočichů.
„Žádáme otevření otázky nárůstu počtu jedinců zvláště chráněných druhů a predátorů s dopadem na pokles počtu ostatních živočichů a nárůst škod,“ stojí v prohlášení Myslivecké komise Agrární komory ČR a ČMMJ.
Reakce protistrany na sebe nenechala dlouho čekat. ASZ ČR spolu s Českým svazem ochránců přírody (ČSOP) a sdružením Pro Silva Bohemica označily tyto požadavky za „čiré zoufalství a pokrytectví“. Podle nich je snaha regulovat šelmy pouze kouřovou clonou, která má zakrýt neschopnost myslivců kontrolovat stavy zvěře, jež v lesích a na polích působí astronomické škody.
Klíčovým argumentem kritiků současného stavu myslivosti je propastný rozdíl mezi tzv. normovanými stavy zvěře a realitou v terénu. Data, která odpůrci myslivecké komory předkládají, jsou alarmující.
„U prasete divokého je optimální stav pro Česko jedenáct tisíc kusů. Roční odlov se však pohybuje kolem 200 až 260 tisíc kusů, což naznačuje reálnou populaci přesahující jeden milion kusů,“ uvádějí ochránci přírody spolu s lesníky.
Daněk skvrnitý je podle nich v českých lesích přemnožen více než dvacetkrát oproti normovaným stavům. „A u jelena sika, v jehož případě jde o invazní druh, se normovaný stav pohyboval na dvou tisících kusech. Ale roční odlov přesahuje 22 tisíc kusů zvěře,“ doplnili ochránci přírody.
Právě tito živočichové, nikoliv vlci, jsou podle nich hlavními viníky poklesu druhové rozmanitosti.

Pasoucí se stádo ovcí na šumavských loukách
„Divoká prasata jako všežravci likvidují snůšky ptáků, obojživelníky i vzácné rostliny, zatímco přemnožení jeleni znemožňují přirozenou obnovu lesů a devastují unikátní lokality, jako jsou bělokarpatské louky,“ přiblížili ochránci přírody.
Spor má i silný ekonomický rozměr. Zatímco myslivci upozorňují na rostoucí náhrady vyplácené státem za škody způsobené šelmami, zemědělci a lesníci poukazují na nepoměrně vyšší škody způsobené spárkatou zvěří. Ty se podle odhadů Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti pohybují mezi pěti až 10 miliardami korun ročně.



