Článek
Základem nově navrženého přístupu v publikované vědecké studii jsou tři biomarkery, které vypovídají o třech různých stránkách stejné infekce: látka nazývaná triacetylfusarinine C (TafC) v moči a galaktomannan a protein pentraxin-3 v krvi.
„Můžeme si to zjednodušit do tří vrstev: houba metabolizuje a roste, houba uvolňuje cizorodou látku, která aktivuje náš imunitní systém, a pacient na infekci reaguje. Každý test tedy sleduje něco jiného. Právě jejich biologická nezávislost je podle nás největší silou celého konceptu,“ vysvětlil spoluautor studie Vladimír Havlíček z pražského Mikrobiologického ústavu AV ČR.
Vědci do studie zahrnuli 138 vysoce rizikových hematoonkologických pacientů s prokázanou nebo pravděpodobnou invazivní aspergilózou.
Nová metoda tak nabízí klíčové řešení zejména pro leukemické a onkologické pacienty, u nichž je přímý odběr vzorku z plic (tzv. bronchoskopie – pozn. red.) příliš rizikový a každá časová prodleva snižuje šanci na přežití.
„Nechceme bronchoskopii nahrazovat. Pokud je možná, zůstává pro diagnostiku nesmírně cenná. Problém nastává u pacienta, u kterého ji nemůžeme udělat včas, ale současně si nemůžeme dovolit několik dní čekat na rozhodující informaci,“ popsal Vladimír Havlíček.
Infekce způsobené mikroskopickými houbami jsou podle vědců podstatně větším zdravotním problémem, než si většina veřejnosti uvědomuje. „Podle současných globálních odhadů onemocní každý rok přibližně 6,5 milionu lidí invazivní mykotickou infekcí, až 2,5 milionu z nich zemře,“ uvedl Vladimír Havlíček.
Diagnostický postup
Jednou z nejnebezpečnějších forem je invazivní aspergilóza způsobená mikroskopickými houbami rodu Aspergillus. Jejich spory lidé běžně vdechují ze vzduchu a zdravý člověk si s nimi zpravidla poradí.
„Situace je ale úplně jiná u lidí, jejichž imunita byla výrazně oslabena leukémií, transplantací krvetvorných buněk nebo intenzivní protinádorovou léčbou,“ upozornil vědec.
Součástí studie je také návrh praktického diagnostického postupu. Při prvním podezření na invazivní aspergilózu se má posoudit možnost bronchoskopie a současně odebrat krev a moč. Autoři aktuální studie nyní chtějí, aby byl přístup ověřen v dalších nezávislých souborech pacientů. Teprve poté bude možné posoudit, zda může tento princip ovlivnit širší diagnostickou praxi.
„Bylo by samozřejmě předčasné říkat, že jedna studie změní mezinárodní diagnostická kritéria. Ale pokud se třísložkový princip potvrdí v dalších prospektivních kohortách, může se stát jedním z důkazů, o které se můžou budoucí revize opírat. To je směr, kterým bychom chtěli jít,“ dodal Vladimír Havlíček.
