Článek
Funkci makrofágů při ochraně zubů jako první popsali vědci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (MUNI) v Brně. Otevírá nové směry výzkumu regenerace zubů a vývoje biologických terapií, které by mohly pomoci pacientům s poruchami vývoje zubů, jejich poškozením nebo ztrátou.
Makrofágy jsou bílé krvinky, které pohlcují bakterie, odstraňují odumřelé buňky a pomáhají při hojení tkání. V posledních letech se výzkum zaměřuje na to, jak ovlivňují fungování orgánů, jak řídí jejich vývoj, podporují regeneraci či spolupracují s kmenovými buňkami.
„Makrofágy osidlují formující se zubní zárodky už v raných fázích embryonálního vývoje, přičemž během období před prořezáním zubů se jejich počet výrazně zvyšuje,“ uvedl vedoucí výzkumu Jan Křivánek, který se rozkrýváním tzv. zubního ekosystému zabývá dlouhodobě.
K výzkumu se využívají myší zuby. Řezáky dorůstají těmto hlodavcům po celý život, jejich stoličky jsou podobné lidským.
Odstranění makrofágů vedlo k vývojovým poruchám
„Za neustálou obnovou řezáků stojí kmenové buňky, které jsou v těchto zubech aktivní po celý život. Jak se ukázalo, makrofágy se zdržují v bezprostředním okolí těchto kmenových buněk,“ vysvětlil Křivánek.
K novým poznatkům vedly experimenty s myším chrupem. Při testech vědci dokázali, že pokud z tkání odstraní makrofágy geneticky i farmakologicky, dochází k narušení správného vývoje zubů i jejich schopnosti se neustále obnovovat.
Odstranění makrofágů vedlo k závažným vývojovým poruchám: od nesprávného počtu, uspořádání a tvaru zubů přes vady v jejich prořezávání až po růst deformovaných zubních kořenů.
Podobně nepříznivé důsledky mělo též odstranění makrofágů u již dospělých zubů, které u dorůstajících řezáků vedlo k překvapivě rychlému a dramatickému narušení tvorby dentinu a skloviny. Jinými slovy, není to tak, že se chrup vyformuje a tím to končí. Imunita jej ovlivňuje i v dospělosti jedince. Podle vědců je důležité, že část vzniklých vad je vratných.
„Transplantací kostní dřeně se u geneticky postižených jedinců přítomnost makrofágů v prostředí vyvíjejícího se zubu obnovila,“ uvedl Marcos González López, jeden z Křivánkových doktorandů a první autor studie, který dnes ve výzkumu regenerace tkání pokračuje ve švédském Göteborgu. Šlo o tzv. M2 makrofágy, které mají schopnost podporovat opravu tkání.
Studie byla minulý měsíc publikována v prestižním magazínu Nature Communications.
Vedoucí výzkumu Jan Křivánek z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. V pozadí je Fakultní nemocnice Brno.
