Článek
„Stálo to milion korun. Naše zdravotnická technika teď už dokonce předčí vybavení, které mají polární stanice v širokém okolí,“ řekl Novinkám manažer Českého antarktického výzkumného programu Pavel Kapler.
Mendelova stanice je sice využívána sezonně, a to pár týdnů v roce, přístroje ale mimo jiné umožní i její celoroční využití.
Péče o pacienty na konci světa
Stanici zřídila v únoru 2007 brněnská Masarykova univerzita. Leží na odlehlém ostrově Jamese Rosse u Antarktického poloostrova. Lékař tam při zdravotních komplikacích některého z členů výpravy nemůže počítat s rychlou pomocí zvenčí. Stibor jím byl před dvěma roky a nyní se na ni chystá znovu, aby se postaral o modernizaci zdravotnické části.
„Nové přístroje umožní provádět kvalitnější základní diagnostiku, ošetřit úrazy, sledovat životní funkce, provést ultrazvukové vyšetření či zvládnout akutní zdravotní komplikace do doby příjezdu evakuačního týmu,“ sdělil Novinkám Stibor. Při minulém pobytu navštívil polární stanice jiných zemí, například Chile či Uruguaye. Závěr byl jasný: Mendel potřebuje obnovu.
Kapler zdůraznil, že dosud se zásadnější zranění nebo nemoci členům expedic na Mendelovi vyhýbaly. „Většinou šlo o modřiny a odřeniny. Jednou se vytahovala voda z kolena, řešil se podebraný zub, náběh na trombózu žil, nějaká ta mořská nemoc a po dlouhých přeletech přes půlku zeměkoule i respirační onemocnění,“ uvedl Kapler.
Sponzory a donátory lékař sehnal sám
Věčně se ale na štěstí spoléhat nedá. Právě proto Stibor po návratu z minulé expedice coby absolvent Masarykovy univerzity obcházel sponzory tak dlouho, dokud nezískal pro stanici nové vybavení. Patří mezi ně automatický externí defibrilátor, monitor životních funkcí s příslušenstvím, ultrazvuk s konvexní sondou, další drobné lékařské vybavení a skříň na medicínský materiál.
Vlevo lékař Bronislav Stibor a vpravo rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš při předávání přístrojů
Stibor není jen expedičním lékařem. Má vlastní výzkumný projekt, jemuž se v Antarktidě věnuje. Týká se zjišťování změn adaptability kardiovaskulárního systému, změn regulace autonomního nervového systému a složení tělesných tkání při pobytu na polární stanici.
„Modernizované zdravotnické vybavení výrazně zvýší úroveň péče poskytované na stanici a posílí schopnost expedičního lékaře reagovat na nenadálé situace v náročných podmínkách Antarktidy,“ uvedl rektor univerzity Martin Bareš, který je profesí lékař.
Mendelova polární stanice je výkladní skříní českého výzkumu. Od jejího vzniku na ní pobývalo bezmála 200 vědců řešících výzkum ze zhruba 50 vědních oborů.
Česká vědecká polární stanice Gregora Johanna Mendela v Antarktidě
