Hlavní obsah

Česká družice VZLUSAT-2 shořela v atmosféře

Aktualizováno

Satelit VZLUSAT-2, který jako první tuzemská družice dokázal pořídit snímky Česka ve vysokém rozlišení, ukončil v neděli svou misi. Jako každý takový objekt na oběžné dráze družice postupně klesala, až sestoupila do atmosféry, kde shořela. Část dat, která pořídila, společnost VZLU AEROSPACE se sídlem v Praze zveřejnila a nabízí je zejména odborné veřejnosti k dalšímu využití. Okamžiky před zánikem zmapovali vědci z plzeňské Západočeské univerzity.

Foto: VZLU AEROSPACE

Družice VZLUSAT-2 snímkovala Česko ve vysokém rozlišení. Vpravo její parte, které výrobci připravili.

Článek

Družici ve funkčním stavu naposledy zachytila německá výzkumná stanice Neumayer Station III na Antarktidě, a to v neděli 30. listopadu ve zhruba 2:40 SEČ. Aparát VZLUSAT-2 fungoval na zemské orbitě necelé čtyři roky, komunikoval do poslední chvíle.

Do vesmíru ho 13. ledna 2022 vynesla raketa Falcon 9 americké společnosti SpaceX.

Družici navrhli odborníci ve VZLU AEROSPACE (dříve Výzkumný a zkušební letecký ústav) v pražských Letňanech. Byla to první česká družice, která pořizovala barevné i černobílé snímky Země ve vysokém rozlišení. Její vědecké přístroje např. měřily nabité částice (fotony, elektrony, protony) v okolí daného satelitu, detekovaly gama záblesky či detekovaly a měřily rentgenové záření.

„VZLUSAT-2 byl důležitým milníkem pro vývoj družic ve VZLU AEROSPACE. Na této družici jsme ověřili naše schopnosti a technologie, které využíváme v dalších misích. VZLUSAT-2 také potvrdil schopnost České republiky vyvíjet a provozovat vlastní družice,“ konstatoval generální ředitel společnosti Josef Kašpar.

Poslední okamžiky

Jedny z posledních okamžiků před zánikem satelitu zmapovali vědci ze ZČU v Plzni. Poslední spojení se jim podařilo navázat v sobotu večer, přesně ve 22:48 SEČ.

„Bylo to v momentu, kdy se satelit pohyboval ve výšce zhruba 180 kilometrů nad zemí - v této kritické fázi, kdy již zbytková atmosféra satelit výrazně brzdí a zahřívá jeho povrch, jsme dokázali stáhnout závěrečný balík telemetrických a vědeckých dat,“ sdělil Ivo Veřtát z univerzitního týmu – ten se staral o stanici, která po čtyři roky provoz zařízení zajišťovala.

V neděli v 0:26 SEČ přijala a dekódovala datový paket stanice na Aljašce. Satelit se v tu chvíli nacházel ve výšce 177 km. V neděli kolem 2:40 SEČ, kdy výška satelitu klesla na 170 kilometrů, pak zachytila signál zmíněná stanice v Antarktidě. „Kvůli velké chybě v kompenzaci Dopplerova jevu se však tyto pakety nepodařilo automaticky dekódovat,“ doplnili vědci ze ZČU.

Matematické modely predikovaly samotný nedělní zánik satelitu kolem půl šesté ráno SEČ v oblasti mezi Antarktidou a Jižní Amerikou.

Data pro vědecké účely

Část dat, která družice „za svého života“ pořídila a která se společnost VZLU AEROSPACE rozhodla zveřejnit, pochází z období od září 2022 do září 2025. Fotografie i data z vědeckých přístrojů jsou dostupné na tomto odkazu.

Její předchůdkyně, VZLUSAT-1, shořela v atmosféře po téměř šesti letech fungování v červnu 2023.

Příslušné pražské firmě nyní operuje na oběžné dráze družice SATurnin-1, kterou tamní odborníci vyvinuli pro vojenské zpravodajství.

Dále společnost pracuje např. na projektech AMBIC (předpokládaný start mise v roce 2027) a QUVIK (první český vesmírný dalekohled, 2028).

Výběr článků

Načítám