Hlavní obsah

Shořela nejdéle fungující česká družice na oběžné dráze

Praha

Česká nanodružice VZLUSAT-1, která byla vyvinutá ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu (VZLÚ) v Praze ve spolupráci s tuzemskými společnostmi a univerzitami, shořela v atmosféře po téměř šesti letech fungování. Tento malý satelit byl nejdéle fungující českou družicí na oběžné dráze. Poslední záznam je z úterý 6. června, kdy se VZLUSAT-1 odmlčel.

Foto: VZLÚ

Ilustrační obrázek české družice VZLUSAT-1

Článek

„Mise byla velkým úspěchem. Ve své kategorii družic typu CubeSat o velikosti 2U (20×10×10 cm) se VZLUSAT-1 stal druhou na oběžné dráze nejdéle fungující družicí světa,“ uvedl VZLÚ na svém webu.

Životnost se odhadovala na pouhý rok

Nanodružice VZLUSAT-1 byla na oběžnou dráhu vypuštěna 23. června 2017 z Indie. Za dobu svého fungování oběhla planetu více než 33tisíckrát.

Vědci dokázali získávat data z družice do posledního dne. Ačkoli její životnost byla odhadována jen na jeden rok, fungovala zhruba šest let.

Česká družice ve vesmíru vydržela už čtyři roky

Věda a školy

„Poslední kontakt družice s naší pozemní stanicí byl v pondělí dopoledne (5. června 2023 11:34:48), následně ještě VZLUSAT-1 zachytil radioamatér v Texasu ve Spojených státech (v úterý - pozn. red.),“ sdělili zástupci ústavu.

Práce na VZLUSAT-1 znamenala pro VZLÚ vstup do světa družic. „Byl to pro ústav zásadní krok pro další vývoj. Získali jsme dostatek znalostí pro vývoj družic složitějších, zejména znalostí v oblasti konstrukce, elektroniky, komunikačních systémů,“ prohlásil generální ředitel VZLÚ Josef Kašpar.

„Přínosné jsou také poznatky v operování družice, tedy i v rozvoji pozemní stanice pod vedením Západočeské univerzity v Plzni, která zajistila téměř nepřetržitý provoz operování po dobu celých šesti let,“ doplnil vedoucí vědecký pracovník VZLÚ Vladimír Dániel, který vedl vývoj VZLUSAT-1.

Družice nesla např. rentgenový dalekohled nebo v Česku vyvinutý radiační štít, který ověřil své vlastnosti pro použití při stavbě kosmických lodí a obydlí i na Měsíci či Marsu.

„Celkové měření ukázalo velice stabilní materiálové vlastnosti radiačního štítu i kompozitního panelu. Kompozitní materiál od firmy 5M se tak dostal i do dalších družic ESA (Evropská kosmická agentura),“ zmínil Dániel.

Aparát vážil jen dva kilogramy a pohyboval se na tzv. polární dráze ve výšce 510 kilometrů nad zemským povrchem.

Česká družice VZLUSAT-2 je na orbitě už rok. Zemi oběhla 5800krát

Věda a školy

Na satelit VZLUSAT-1 navazuje další projekt, VZLUSAT-2. Ten na oběžné dráze funguje zhruba rok a půl. Vynesla ho raketa Falcon 9 společnosti SpaceX 13. ledna 2022 z floridského mysu Canaveral.

Na palubě má mj. dvě kamery pro pozorování Země. Je první tuzemskou družicí, která dokázala pořídit snímek České republiky ve vysokém rozlišení.

Na oběžné dráze operuje nová česká družice

Věda a školy

Minidružice s českou účastí zazářila. Supervýbuch zaznamenala lépe než obři

Věda a školy

Reklama

Výběr článků

Načítám