Hlavní obsah

Češi se zhoršili v angličtině, předběhli je Slováci

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Úroveň angličtiny v Česku se v mezinárodním srovnání English Proficiency Index zhoršila. V žebříčku 113 zemí světa Češi meziročně poklesli o tři místa na 26. pozici. Slováci se zlepšili, Čechy přeskočili a vyhoupli se na 18. místo.

Foto: Novinky

Srovnání úrovně angličtiny: vývoj pořadí vybraných států. Např. Česko skončilo v roce 2020 na 19. místě, nyní obsadilo 26. pozici.

Článek

Do testování bylo zapojeno 2,2 milionu mladých lidí ve školách, firmách či z vládních institucí ve věku od 18 do 20 let, kteří nemají angličtinu za rodný jazyk. V Česku letos test absolvovalo 2400 lidí.

Podle výsledku pak byly země rozřazeny do pětistupňové škály. Slováci i Češi se umístili ve druhém stupni „vysoká úroveň“.

Nejlépe je na tom Nizozemsko

Češi se v mezinárodním srovnání dostali do společnosti Malajsie, Nigérie či Argentiny. Z evropských zemí jsou jim nejblíže Estonci, Srbové, Švýcaři a Gruzínci.

Češi se v angličtině zlepšili, sousedé jsou na tom však lépe

Věda a školy

Dlouhodobě nejlépe ovládají angličtinu Nizozemci. Na předních příčkách je následují Singapur a Rakousko. Do první desítky patří dále Dánsko, Norsko, Švédsko, Belgie, Portugalsko, JAR a Německo. Na velmi vysokou úroveň dosáhli ještě Chorvaté a Řekové.

Spodní příčky obsadila Demokratická republika Kongo, Tádžikistán a Jemen.

Globální pokles znalosti angličtiny

Podle autorů průzkumu došlo v poslední době ke globálnímu poklesu znalostí angličtiny, což připisují na účet pandemie covidu.

„U jazykové výuky je nezbytné jazyk aktivně používat, snažit se komunikovat, i když s chybami, a tato možnost tady dlouho nebyla. Školy i žáci dohání to, co zameškali, ale neposouvají se ještě dopředu. I to může za naši stagnaci a propad v rámci žebříčku,“ uvedla Sabina Wyrobová z české pobočky Education First, jež projekt zastřešuje.

Situaci v Česku by prý zlepšilo častější využívání mimoškolních kurzů.

„Přestože se dlouhodobě diskutuje o nízké úrovni výuky angličtiny na základních školách, tak české děti oproti jiným evropským zemím mnohem méně využívají kvalitní výuku jazyků mimo veřejný sektor. Na středních školách a v dospělosti pak znalost jazyka obtížně dohánějí,“ dodala Wyrobová.

Průzkum rovněž zjistil, že se celosvětově zvyšují odborné znalosti zaměstnanců. Vzestupný trend je patrný od roku 2015. „Bohužel se ale zvětšují rozdíly mezi muži a ženami, přičemž u mužů se od roku 2014 zlepšuje znalost angličtiny (+14 bodů) a u žen klesá (-19 bodů). Rozdíly mezi pohlavími však nejsou rovnoměrné. Genderové parity dosahuje nebo se jí přibližuje 63 zemí, Česko nikoliv,“ stojí ve zprávě.

KOMENTÁŘ: Proč šetřit na školství. A proč to není dobrý nápad – Daniel Münich

Komentáře

Reklama

Výběr článků

Načítám