Článek
Oficiální představení dat z koronografu ASPIICS se uskutečnilo v Paříži na největším světovém veletrhu letecké a vesmírné techniky Salon international de l’aéronautique et de l’espace. Tato akce se koná jednou za dva roky na pařížském letišti Le Bourget. ESA o tom informovala i na svém webu.
- Sluneční korona je vrchní, od povrchu Slunce nejvzdálenější část sluneční atmosféry. Jedná se o velmi horké a velmi řídké prostředí.
Do vesmíru misi pomohli Indové. S aparáty pro misi Proba-3 odstartovala loni 5. prosince z kosmodromu na břehu Bengálského zálivu indická nosná raketa PSLV-XL.
Satelity v milimetrově přesné formaci
Jedná se o unikátní evropskou misi, která využívá přelomovou technologii letu satelitů ve velmi přesné formaci. Tato technologie umožnila vznik obřího vesmírného koronografu s názvem ASPIICS. Ten je distribuován na obou družicích mise Proba-3, z nichž první nese zástin (tzv. umělý Měsíc) a druhý má na palubě teleskop koronografu.
Díky vzdálenosti 144 metrů a vzájemné poloze kontrolované s milimetrovou přesností dokáže ASPIICS pozorovat sluneční koronu v podmínkách blížících se úplnému zatmění Slunce.
„Tím získáme vědecká data z oblasti nízké korony nacházející se těsně nad okrajem slunečního disku. Tato oblast je dosud nejméně prozkoumanou částí sluneční atmosféry,“ upozornil Stanislav Gunár ze Slunečního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd ČR, který se na misi podílí.
Zelená barva z koronografu ASPIICS zachycuje část sluneční korony, kterou jsme doposud kromě úplných zatmění Slunce nemohli pozorovat ve vysokém rozlišení. Žlutě je vyznačen sluneční disk, červeně vysoká korona.
Daná oblast je zároveň místem, kde dochází k akceleraci výronů koronální hmoty (tzv. „coronal mass ejections“), nebo také místem počátku slunečního větru.
Proba-3 během jednoho šestihodinového pozorovacího okna přinese tolik detailních pozorování sluneční korony, kolik získáme během úplných zatmění Slunce za jedno století.
„Lepší znalost vývoje obou těchto fenoménů už od jejich prvotních fází je velmi důležitá pro neustálé zlepšování předpovědí dopadů sluneční aktivity na Zemi, tzv. vesmírného počasí,“ doplnil tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR Pavel Suchan.
Už 10 zatmění
Mise Proba-3 zatím podle odborníků během probíhající kontrolní fáze vytvořila deset úspěšných zatmění Slunce. To nejdelší trvalo pět hodin. Cílem je do konce července čas prodloužit na šest hodin, tehdy začnou pravidelná vědecká pozorování.
Během dvouletého trvání mise budou v průměru vytvořena dvě zatmění Slunce týdně, celkem jich tedy bude téměř 200, což má přinést více než tisíc hodin dat.
Další snímek – vlevo je např. vidět horká koronální smyčka.
Klasické „přirozené“ úplné zatmění Slunce přitom trvá jen několik minut, když se Měsíc dostane do pozice mezi Zemi a Slunce.
„Proba-3 tak během jednoho šestihodinového pozorovacího okna přinese tolik detailních pozorování sluneční korony, kolik získáme během úplných zatmění Slunce za jedno století,“ uvedl Gunár.
Proba-3 a česká účast
Na přípravách mise Evropské kosmické agentury jménem Proba-3 se od roku 2009 podílela i Česká republika. Koordinací byl pověřen Astronomický ústav AV ČR v čele s Dr. Stanislavem Gunárem a prof. Petrem Heinzelem. Optické komponenty hlavního vědeckého přístroje mise, koronografu ASPIICS, navrhlo a vyrobilo centrum TOPTEC, součást Ústavu fyziky plazmatu AV ČR. Za vývojem a výrobou dvířek chránících koronograf stojí společnost SERENUM.
Je třeba připomenout, že některé dříve vypuštěné družice vytvářely a vytvářejí imitace zatmění Slunce, včetně družice ESA a NASA Solar Orbiter a observatoře SOHO. Jenže stínicí disk byl vždy na stejné sondě jako dalekohled pozorující koronu. Aktuální mise je jedinečná, jelikož disk zastiňující Slunce a dalekohled jsou na dvou různých přístrojích, a tedy daleko od sebe. A to právě umožňuje pozorování nízké korony.
- Družice Proba-1 měla otestovat chování technologií v kosmickém prostoru. Do vesmíru odstartovala v roce 2001, přičemž operační fáze mise skončila roku 2022.
- Proba-2 měla za úkol studovat vliv Slunce na naši planetu a pravidelně naši hvězdu snímkovat. V kosmu je od roku 2009 a je stále funkční, zkoumá i vesmírné počasí.
