Článek
Rozsáhlé archeologické práce odhalily dosud neznámou část pohřebního areálu v lokalitě Mušov-Roviny, která je nejznámějším pohřebištěm z dob stěhování národů. Letos se podařilo odkrýt část nekropole s řadou hrobů elitního charakteru.
| Pohřebiště Mušov-Roviny je dosud největší známou nekropolí z doby stěhování národů nacházející se severně od středního toku Dunaje. Rozkládá se v poloze, kde se též podařilo objevit starší pohřebiště z doby římské (1. - 4. st. n. l.). |
„Jsou to rozměrné hrobové jámy s dřevěnou komorovou konstrukcí, mají nosné trámy v rozích a výdřevu po stranách. Přestože byly hroby podle tehdejších zvyklostí krátce po jejich uložení vykradeny, dochovaly se v nich unikátní soubory archeologických nálezů,“ popsala vedoucí výzkumného týmu Zuzana Loskotová.
Bojovník s kopím z lokality Mušov-Roviny
Germánský kmen Langobardů osídlil jižní Moravu v šestém století, po několika desetiletích se přesunul do severní Itálie.
Česká expedice doplula do cíle, v pravěkém člunu urazila Egejským mořem 500 kilometrů
Mince, které se u nás nikdy dříve nenašly
Výzkumníci odkryli mužské i ženské hroby, ve kterých našli např. hroty kopí a šípů, parohové hřebeny, části oděvů, spony či polodrahokam s almandiny - toto v bohatém ženském hrobě.
„Tento typ polodrahokamu byl tehdy velmi ceněný a dovážel se až z území dnešní Indie,“ poznamenala Loskotová.
Mince krále Athalaricha
„Naprosto unikátní je pak objev dvou stříbrných mincí na okraji pohřebiště. Jde o mince ostrogótských králů Theodoricha Velikého a Athalaricha z první poloviny 6. století ražené v Ravenně, které dosud na našem území nebyly nikdy nalezeny. Svědčí o tom, že zdejší langobardská elita udržovala čilé kontakty s oblastí severní Itálie,“ vysvětlila výzkumnice.
Letošní objevy potvrzují, že oblast ležící pod Pálavskými vrchy byla jedním z důležitých center na politické mapě střední Evropy 1. poloviny 6. století. Již loni archeologové v lokalitě Mušov našli kupříkladu kostru bojovníka se dvěma psy.
Zatopené vzpomínky: Jak se žilo v Mušově
