Astronomy nadchl předpovězený zánik planetky u Berlína. Bolid byl vidět i z Česka

Maďarský astronom Krisztián Sárneczky, který se specializuje na vyhledávání asteroidů, objekt jako první zpozoroval necelé tři hodiny předtím, než prošel atmosférou. O nálezu zpravil kolegy.

Podle úterního vyjádření Pavla Suchana z Astronomického ústavu AV ČR byl zánik malé planetky pojmenované 2024 BX1 (původní těleso před vstupem do zemské atmosféry) západně od Berlína 21. ledna zaznamenaný a potvrzený i kamerami Evropské bolidové sítě, která je řízena z hvězdárny daného ústavu v Ondřejově.

Zhruba 20 minut před dopadem o objevu na síti X informoval i americký Národní úřadu pro letectví a vesmír (NASA): „Pozor: Západně od Berlína poblíž Nennhausenu se v 1:32 SEČ rozpadne malý asteroid na neškodnou ohnivou kouli. Pokud bude jasno, pozorovatelé ji uvidí.“

Krátce po půl druhé ráno v noci ze soboty na neděli 21. ledna byl vidět z celého našeho území, nejlépe však z jeho severní části, velmi jasný meteor (tzv. bolid), který upoutal pozornost mnoha náhodných svědků. Jeho jasnost byla natolik velká, že byl pozorovatelný nejen od nás a Německa, kde západně od Berlína byla jeho atmosférická dráha, ale z celé střední Evropy, pokud bylo jasno.

Agentura Reuters nyní zprostředkovala dvě videosekvence úkazu (úvodní video článku) od našich západních sousedů, a to nad Berlínem a nad Lipskem.

Již v neděli v noci na výsledný bolid s označením EN210124_003238, který vznikl z původní planetky 2024 BX1, upozornil např. Martin Mašek z České astronomické společnosti, který jev zachytil nad Libercem.

Profesionální i amatérští astronomové na mnoha místech střední Evropy tak zkrátka mohli asteroid pozorovat ve chvíli, kdy vstupoval do atmosféry nad Berlínem, shořel a vytvořil charakteristickou světelnou stopu.

Útvar, původní planetka 2024 BXI, je teprve osmým známým, který se podařilo zaznamenat ještě před dopadem na zemský povrch. Jedinečné bylo, že jej odborníci detekovali a správně předpověděli jeho dráhu i potenciální místo dopadu úlomků v Německu zhruba dvě a tři čtvrtě hodiny předtím, než objekt zazářil na středoevropské obloze jako velmi jasný meteor.

Většinou se o bolidech a případném pádu meteoritů i mezi vědeckou komunitou referuje až zpětně.

Pro tým z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově to pak byl první případ, který byl takto pozorovaný i z našeho území a kdy tuzemští astronomové měli kompletní data k pádu tělesa meziplanetární hmoty ještě krátce před srážkou.

Co se tedy přesně odehrálo? V neděli v 1:32:38 SEČ vstoupil do zemské atmosféry po velmi strmé dráze skloněné 75,4 stupně k zemskému povrchu malý asteroid o hmotnosti řádově 100 kg. Světelná dráha bolidu se vyznačovala velkými změnami jasnosti s několika výraznými zjasněními, kdy byl bolid jasnější než Měsíc v úplňku, potvrdil tento týden Astronomický ústav AV ČR.

Ústav zveřejnil na svém webu také nákres oblasti dopadu meteoritů. Podle výzkumníků může největší spadlý meteorit dosahovat hmotnosti až 300 gramů, nicméně převažovat mají malinké úlomky vážící do 30 gramů.

„Z našich dat získaných pozorováním bolidu vychází, že před srážkou se Zemí tento meteoroid obíhal Slunce po typicky asteroidální relativně málo výstředné eliptické dráze s poloosou 1,33 astronomické jednotky (1 astronomická jednotka je definována střední vzdáleností Země od Slunce), přičemž jeden jeho oběh kolem Slunce trval 1,54 roku,“ dodali astronomové z Ondřejova Pavel Spurný, Jiří Borovička a Lukáš Shrbený.

Čím menší asteroid je, tím blíže musí být k Zemi, než ho vědci mohou zaznamenat. Některé tyto objekty, které jsou blízko k Zemi, nejsou vidět kvůli záři Slunce.

Podle Evropské kosmické agentury (ESA) nebylo dosud objeveno 99 procent blízkozemních asteroidů menších než 30 metrů, připomíná server Live Science.