Hlavní obsah

Astronomové zachytili na obloze mlhovinu ve tvaru netopýra

Nad observatoří Paranal, kterou v chilské poušti Atacama provozuje mezivládní organizace Evropská jižní observatoř (ESO), byl podle vyjádření vědců spatřen doslova „strašidelný netopýr“. Ve skutečnosti se jedná o působivou mlhovinu.

Vesmírná cesta k mlhovině ve tvaru netopýraVideo: ESO/L. Calçada/N. Risinger (skysurvey.org)/VMC Survey/Digitized Sky Survey 2/VPHAS+ team/VVV team. Music: Azul Cobalto

Článek

Seriózně řečeno: díky širokému zornému poli dokázal tamní teleskop VST (VLT Survey Telescope) zachytit velký mrak kosmického plynu a prachu, jehož vzhled připomíná siluetu netopýra.

Tento „kosmický netopýr“, zachycený podle tiskové zprávy astronomů zrovna na svátek Halloween, tedy 31. října, se nachází asi 10 tisíc světelných let daleko a „létá“ mezi jižními souhvězdími Kružítka a Pravítka.

Rozprostírá se na ploše oblohy odpovídající čtyřem úplňkům a vypadá, jako by se snažil ulovit zářící skvrnu nad sebou jako potravu.

Příslušná mlhovina je tzv. hvězdnou porodnicí, tedy obrovským mrakem plynu a prachu, ze kterého se rodí hvězdy. Mladé hvězdy v ní uvolňují dostatek energie, aby „probudily“ atomy vodíku kolem sebe, což je rozzáří intenzivním odstínem červené barvy.

Tmavá vlákna v mlhovině pak vypadají jako kostra pomyslného vesmírného netopýra. Tyto struktury jsou chladnější a hustší nahromadění plynu než jejich okolí, s prachovými zrnky, která blokují viditelné světlo hvězd za nimi.

Foto: ESO/VPHAS+ team/VVV team

Oblak plynu a prachu ve tvaru kosmického netopýra. Snímek byl pořízen převážně ve viditelném světle pomocí dalekohledu VST na observatoři ESO v Chile.

Podle astronomů jsou nejvýraznějšími mračny v tomto útvaru na jižní obloze RCW 94 (tvoří pravé křídlo netopýra) a RCW 95 (tělo). Ostatní části netopýra nemají oficiální označení.

Zmíněný dalekohled VST na ESO vlastní a provozuje Italský národní institut pro astrofyziku (INAF).

Zrod planet

Co se týká jiných prací organizace Evropská jižní observatoř, jejímž členem je i Česko, tak např. v červenci badatelé zveřejnili výzkum, v rámci kterého poprvé určili okamžik, kdy se kolem jiné hvězdy, než je naše Slunce, začaly formovat planety. Jedná se o stále se formující planetární systém HOPS-315.

Pomocí radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), který provozuje ESO v chilské poušti Atacama, a vesmírného dalekohledu Jamese Webba (společný projekt kosmických agentur USA, Evropy a Kanady) pozorovali odborníci vznik prvních skvrnek materiálu, z něhož se formují planety: horkých minerálů, které začínají tuhnout.

Výběr článků

Načítám