Hlavní obsah

Astronomové odhalili za Neptunem trpasličí planetu, která snižuje šanci na existenci Planety Devět

4:10
4:10

Poslechněte si tento článek

Vzdálené okraje Sluneční soustavy jsme ještě stále dostatečně neprozkoumali, nezmapovali a „číhají“ tam na nás překvapení na každém kroku. Letos v květnu byl v článku Sihao Chenga, astronoma pracujícího na Institutu pokročilých studií v americkém Princetonu, a jeho dvou kolegů oznámen objev další velmi vzdálené možné trpasličí planety, označené jako 2017 OF201.

Foto: Photo researchers, Profimedia.cz

Ilustrační snímek jiné a už déle známé trpasličí planety Makemake

Článek

Objev této možné nové trpasličí planety posléze potvrdilo Centrum pro malé planety Mezinárodní astronomické unie.

Její neobvyklá dráha však kupodivu snižuje pravděpodobnost toho, že naše Sluneční soustava obsahuje skrytou Planetu Devět (či 9), jak si ji původně v roce 2016 představovali astronomové Konstantin Batygin a Michael Brown.

Co je to trpasličí planeta?

Trpasličí planety jsou objekty obíhající přímo kolem Slunce (nejsou to tedy satelity nějakého dalšího tělesa), které mají přibližně kulový tvar jako planety, ale na rozdíl od nich pomocí své gravitace nedokázaly vyčistit své dráhy od jiných těles.

Kategorie trpasličích planet byla zavedena Mezinárodní astronomickou unií (IAU) v srpnu 2006, kdy byla přijata nová přísnější definice planety. To vedlo mj. k překlasifikování Pluta z planety na trpasličí planetu.

Do této definice doposud spadalo pět dříve objevených těles: Pluto, Eris, Makemake, Haumea a Ceres. Většina z nich se vyskytuje za oběžnou drahou Neptunu, v tzv. Kuiperově pásu. Výjimkou je Ceres, obíhající v tzv. hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Pokud objevíme další trpasličí planety, budou zřejmě také obíhat za drahou planety Neptun, jako nejnovější objekt tohoto druhu, 2017 OF201.

Tato pravděpodobná trpasličí planeta byla objevena ve starší databázi snímků chilského teleskopu Victora M. Blanca. Šlo celkem o 19 sad snímků pořízených během sedmi let. Objekt má zřejmě průměr asi 550-700 kilometrů a velice protáhlou eliptickou dráhu.

Podle serveru New Scientist se těleso se v současné době nachází asi 90,5 astronomické jednotky (AU) od nás, tudíž je od Slunce mnohem dále než Neptun nebo Pluto. Nejblíže se 2017 OF201 dostane ke Slunci na své dráze na vzdálenost 44,5 AU (jeho poslední největší přiblížení k Slunci se odehrálo v roce 1930), což je celkem nedaleko od oběžné dráhy Pluta.

  • 1 astronomická jednotka (AU) je definována jako střední vzdálenost Země od Slunce, je rovna zhruba 149,6 milionu km. Neptun obíhá asi ve vzdálenosti 30 AU od Slunce, Pluto obíhající Slunce po protáhlé eliptické dráze se nachází ve vzdálenosti 34,7-51,5 AU od Slunce.

Nejdále od Slunce se však tento objekt dostane až do vzdálenosti 1600 AU, což je opravdu velmi daleko. Jeden jeho oběh kolem Slunce může trvat kolem 25 tisíc let.

Tato zvláštní protáhlá oběžná dráha může být výsledkem blízkého setkání s nějakou obří planetou, která vyvrhla trpasličí planetu daleko a vlastně i skoro ven ze Sluneční soustavy, kde na ni (kromě Slunce a zejména planety Neptun) mohou již působit i blízké hvězdy. Změna oběžné dráhy této trpasličí planety mohla dokonce probíhat postupně.

Dráha 2017 OF201 je zřejmě v rozporu s existencí Planety 9

Eliptické oběžné dráhy řady menších vzdálených objektů za drahou Neptuna se jakoby „nuceně“ shlukují ve specifické orientaci, což by nasvědčovalo existenci masivní Planety 9 v této oblasti, která je gravitačně ovlivňuje.

Avšak oběžná dráha nového objektu 2017 OF201 do tohoto vzorce nezapadá, je orientována zcela opačně než např. dráha trpasličí planety Sedna, která také vypadá, jako kdyby byla Planetou 9 „zahnána do shluku s ostatními“.

Pokud by Planeta Devět přesto existovala, objekt 2017 OF201 by na své současné dráze dlouho nezůstal, zhruba do 100 milionů let by se jeho dráha zcela změnila oproti té dnešní.

Avšak přesto není vyloučeno, že je objekt 2017 OF201 právě na svém přechodu k nějaké definitivní dráze, stabilizované Planetou 9. Nebo také možná opustí Sluneční soustavu, jak doplňuje web Live Science.

Stovky podobných objektů daleko za Neptunem?

Nová trpasličí planeta na své dráze stráví jen asi jedno procento svého času dostatečně blízko Slunce a Země, abychom ji mohli současnými přístroji detekovat. To zároveň znamená, že daleko za dráhou Neptuna může obíhat více než stovka dalších podobných objektů, které jsme doposud neviděli.

Např. Observatoř Very C. Rubinové, která koncem tohoto roku zahájí pravidelnou činnost v severním Chile, má velkou šanci detekovat řadu podobných temných a vzdálených objektů a také změřit jejich dráhy.

To nám poskytne mnohem více informací o situaci na „temné“ periferii Sluneční soustavy, než máme dnes. A může nám to pomoci i zodpovědět otázku, zda Planeta 9 skutečně existuje či nikoli.

Výběr článků

Načítám