Článek
„Stále jsme zkoumali hranu kamene. Mysleli jsme si, že mohl být používán k otesávání nebo škrabání. Když jsme ale vyčistili jeho plochu, najednou na nás k našemu velkému překvapení vykoukly 15 000 let staré rytiny zvířat,“ řekl Novinkám archeolog Petr Neruda z brněnského Moravského zemského muzea. Valoun zkoumal s kolegyní a manželkou Zdeňkou.
Nejprve to byla jen změť čar, pak z kamínku vykoukl mamutí kel a záhy koňské oko. Ukázalo se, že pravěký umělec na valounek z kulmské břidlice vyryl mamuta a koně jako jednoho podivného tvora; zvíře má jedno tělo a dvě hlavy. Následovaly velmi podrobné prohlídky kamínku, a to i s využitím špičkové techniky brněnského výzkumného institutu CEITEC.
Nyní je říční valoun s mamutem a koněm vystavený v brněnském Pavilonu Anthropos, který se věnuje nejrannějším dějinám lidstva. Je chloubou nové výstavy prezentující největší úspěchy archeologů z Moravského zemského muzea, a to za uplynulých deset let. Valoun je na ní umístěn ve speciální bezpečnostní vitríně. Kresby na něm, a to zvláště pod sklem, jsou špatně patrné. Detailně je ale i s podrobným popisem nálezu rozebírají naučné panely v pozadí.
„V tomto případě nám štěstí mimořádně přálo,“ uvedl Neruda. Jedinečný nález ukazuje, jak důležitá je při archeologické práci důslednost. Výzkumníci jí v tomto případě vděčí za unikát.
Říční valoun s rytinou mamuta a koně
Valoun o rozměrech 75 × 50 × 19,5 milimetru se stal jedním z nejvýznamnějších archeologických nálezů svého druhu ve střední Evropě za posledních 70 let. Zařadil se mezi archeoklenoty Moravského zemského muzea, jimž kraluje zhruba 29 000 let stará soška Věstonické venuše.
Drobný kamínek vypráví jedinečný příběh. Vznikl v době kamenné za časů lovců sobů a koní, kdy už mamuti z krajiny mizeli. Je možné, že se s nimi ojediněle setkávali. Statná zvířata mohla lovce fascinovat, a proto se jeden z nich rozhodl, že mamuta vyryje. Nebyl to ale mistr.
„Často si myslíme, že pravěká umělecká díla, která nacházíme, tvořili tehdejší nejlepší umělci. Při detailnějším zkoumání valounu z Hošťálkovic ale vidíme na rytině nejistou ruku. Celé to působí dojmem, jako by se na tomto výjevu teprve někdo učil základní dovednosti při rytí,“ uvedl archeolog. Přesný význam tohoto unikátního předmětu se již nepodaří zjistit.