Archeologové objevili v Gibraltarském průlivu desítky vraků, nejstarší z dob starověkého Říma

Tato oblast podle deníku The Guardian pohlcovala po staletí nejrůznější plavidla mnoha národů, od fénických a římských lodí až po britské, španělské, benátské či nizozemské lodě.

Nejstarším ze zdokumentovaných plavidel je plavidlo z punské éry datované do pátého století před naším letopočtem. Experti v rámci tříletého projektu vedeného univerzitou v Cádizu identifikovali rovněž několik římských lodí a plavidel z raného novověku.

Podle archeologů tyto pozůstatky dokládají dějiny válek, obchodu, objevování i osidlování v oblasti podél jedné z nejdůležitějších námořních tras.

Vedoucí projektu, profesor Felipe Cerezo, potvrdil, že oblast je už dlouhou dobu strategickou vodní křižovatkou. „Je to jedno z úzkých hrdel, kterým lodě proplouvaly, ať už šlo o obchodní nebo válečná plavidla,“ uvedl.

Ve Středomoří se podle něj nachází jen málo míst s takovou koncentrací a pestrostí památek z různých období a kultur. „Máme tady nizozemské, benátské, španělské a samozřejmě anglické lodě. Všechny proplouvaly průlivem, ať už mířily za obchodem do Atlantiku, nebo vstupovaly do Středomoří ze severní Evropy či jiných oblastí,“ řekl dále Cerezo.

Výzkumníci byli podle něj obzvlášť nadšeni, že zdokumentovali tři středověké lodě, které by mohly osvětlit podobu námořní plavby v pozdním období islámské nadvlády nad jižním Španělskem.

Mezi pozoruhodné nálezy patří také vrak malého španělského dělového člunu Puente Mayorga IV z konce 18. století. Tento typ lodí sloužil k rychlému přepadání britských plavidel u Gibraltaru a posádky je často maskovaly jako rybářské čluny.

U vraku tohoto plavidla se našla dřevěná schránka ve tvaru knihy. „Nejdříve jsme si mysleli, že sloužila k ukrývání dokumentů, že mohla mít něco společného se špionáží. Po pečlivém prozkoumání se ale ukázalo, že ve schránce byly dva dřevěné hřebeny,“ doplnil Cerezo.

Profesor se svými kolegy v této souvislosti vyzval regionální vládu Andalusie a španělské ministerstvo kultury, aby se rychle zasadily o ochranu archeologických nalezišť v Gibraltarském průlivu. Lokalitu podle nich ohrožuje rozšiřování přístavů a bagrování mořského dna.

Další hrozbu přináší změna klimatu a s ní spojená stoupající hladina moří, což narušuje vrstvy usazenin a odkrývá dosud ukrytá místa, zatímco po skalách i vracích se šíří invazivní řasy.