Článek
Tento objev má zásadní význam pro pochopení pohřebních zvyků a náboženského života ve starověkém Egyptě, napsal britský server.
„Není to poprvé, co jsme našli řecké papyry, svázané, zapečetěné a zahrnuté do procesu mumifikace, ale dosud měl jejich obsah převážně magický charakter,“ vysvětlil profesor Ignasi-Xavier Adiego z univerzity v Barceloně.
Útržek papyru archeologové objevili v břiše mumie, která byla pohřbena v hrobce z římské doby ve městě Oxyrhynchus před asi 1600 lety. Pozůstatky města dnes leží v severoegyptském Bahnasá.
Vědci byli zejména překvapeni tím, že papyrus tvořil součást balzamovacího rituálu.
„Od konce 19. století bylo v Oxyrhynchu objeveno obrovské množství papyrů, včetně řeckých literárních textů velkého významu, ale skutečnou novinkou je nález literárního papyru v pohřebním kontextu,“ doplnil Adiego.
Homérův epos Ilias pocházející z roku 800 před naším letopočtem zachycuje především trojskou válku a hrdinské činy Achillea.
Fragment textu, který vědci našli při nedávných vykopávkách, obsahuje slavnou pasáž ze druhého zpěvu Iliady, známého jako katalog lodí. V této pasáži Homér vyjmenovává všechna řecká města, která se zúčastnila tažení proti Tróji pod vedením krále Agamemnóna. Podle The Independent si vědci nejsou jisti, proč byl k mumifikaci vybrán právě tento řecký text.
Místo tradičních nádob, takzvaných kanop, ke skladování orgánů upřednostňovali v římském období egyptští kněží jiný proces. Tělo naplnili materiály vhodnými pro konzervaci spolu s papyry a zapečetili je hlínou uvnitř hrudní nebo pánevní dutiny.
