Článek
„Je to významná součást dánského národního cítění. Nadšenci o bitvě napsali mnoho, ve skutečnosti ale nevíme, jaké to bylo na palubě lodi, kterou rozstřílela anglická válečná plavidla. Část toho příběhu se pravděpodobně dozvíme díky prohlídce vraku,“ uvedl pro CBS News vedoucí muzejního oddělení mořské archeologie Morten Johansen.
Artefakt se nachází v patnáctimetrové hloubce, kde je téměř nulová viditelnost. Potápěči navíc zápasí s časem, aby vyzdvihli vrak včas. Z místa se totiž zanedlouho stane staveniště a začne tam vznikat nová obytná čtvrť.
Spolu s lodí potápěči našli také ostatky jednoho z námořníků, konkrétně část dolní čelisti. Dále také dvě děla, uniformy, odznaky, boty nebo třeba lahve.
Mužská dolní čelist objevená spolu s vrakem
Drobné kovové odznaky sloužící k označení hodnosti, nalezené ve vraku
Mořští archeologové začali s průzkumem kodaňského přístavu koncem loňského roku a zaměřili se na místo, o kterém se předpokládalo, že odpovídá poslední známé poloze vlajkové lodi.
Odborníci tvrdí, že rozměry nalezených dřevěných částí odpovídají starým výkresům a že v místě nálezu je také plno dělových koulí. Vědecké metody navíc potvrdily, že dřevo odpovídá roku, kdy byla loď postavena.
Britská flotila 2. dubna 1801 zaútočila na dánské námořnictvo, které vytvořilo ochrannou blokádu před přístavem, a porazila je. V bitvě padly a byly zraněny tisíce lidí. Cílem bylo donutit Dánsko, aby vystoupilo ze spojenectví s Ruskem, Pruskem a Švédskem. Nelson se zaměřil hlavně na 48 metrů dlouhou loď Dannebroge pod velením komodora Olferta Fischera, jejíž horní palubu rozstřílela děla a zápalné granáty pak podnítily požár. Dannebroge poté unášel proud na sever, kde vybuchla.
