Článek
Kontaktní a temperamentní tvory chovají ve Zlíně od roku 2006, kdy z Německa přicestoval samec Tonda. O rok později přibyla rovněž z Německa samice Majoléna, se kterou tvoří úspěšný rodičovský pár.
"Odchovali spolu už pět mláďat, dvě z nich zůstala u nás a spolu s rodiči tvoří tlupu, která bude společně vychovávat nejnovější přírůstek. Tak to toiž u chvostanů chodí," popsal rodinku kurátor zahrady Pavel Shromáždil.
Majoléna je stejně jako Tonda na chovatele zvyklá, proto jim potomka bez problémů ukázala. Stejně jako zbytek tlupy si ale hned na oplátku vyžádala něco dobrého na zub. "V hale mají chvostani kousek od návštěvnické cestičky oblíbené krmné místo. Pro návštěvníky tak není problém se s chvostaní rodinkou potkat, protože se navíc i rádi ukazují. Nejsou ale drzé a stále si udržují určitý odstup," dodal Shromáždil. Podle jeho slov je ale třeba do ZOO vyrazit za touhle podívanou brzo, protože rodinka se úderem třetí hodiny odebírá na kutě do horních pater tropické haly Yucatan.
Chvostan bělolící
Středně velký primát obývá spodní a střední patra pralesů v jižní a východní Venezuele a v severovýchodní Brazílii. Charakterizují je velmi dlouhé zadní končetiny, dlouhá srst a velmi dlouhý, silně osrstěný ocas.
Mají poměrně výrazně osrstěnou obličejovou část a bambulovitě tvarovanou oblast nozder připomínající velký nos. Jejich srst je hrubší a na obličeji, zvláště na tvářích, vytváří plnovous. Je pro ně typický pohlavní dimorfismus – samec je černý s bělavým obličejem a černým nosem, samice má šedohnědou srst a obličej je tmavý. I přes svůj neohrabaný vzhled se pohybují po větvích obratně. Někdy se jim také říká „létající opice“.
