Hlavní obsah

Zapomenuté šumavské vesničky – Maleč

Novinky, Jan Kaše

V nadmořské výšce téměř 900 metrů se nachází další z překrásných šumavských lokalit, opředená řadou pověstí a skrývající dosud nerozluštěné tajemství.

Foto: Jan Kaše

Malečská kaplička

Článek

Úzká a klikatá silnička ze Strašína přes Nahořánky nás po třech kilometrech zavede až do Malče, o které Karel Klostermann v povídce Nioba z Malče napsal:

„Na Malči jsou vůbec hodní lidé; mezi sebou se neprou a s druhými dědinami jakoby nesousedili; dělí je panské lesy a vysoká poloha, vždyť Maleč leží skoro devět set metrů nad mořskou hladinou. U soudu na Kašperských Horách jich téměř neznají, spíše u berního úřadu, kde poctivě a pravidelně odvádějí své daně. Kdo se uživí v místě, ten i zůstává; na koho nestačí, ten odchází do širého světa.“

První písemná zmínka o této malebné horské vesničce sahá až do 14. století, ale není potřeba zdůrazňovat, že lidé přišli do této krajiny mnohem a mnohem dříve.

Záhadné kameny u Růždského potoka

Kousek od Malče se nachází lokalita zvaná Růždí, kde původně stávaly mlýny, využívající sílu Růždského potoku. Na skále, která pozvolna stoupá od pravého břehu, je položen obrovský kámen.

„Ti, kdož jej pokládali, měli velmi pravděpodobně něco společného s Obřím hradem a Sedlem. Pod skálou je v hloubi něco, co bychom mohli nazvat uzavřeným úložištěm špatných energií z okolí,“ uvádí Pavel Kozák v knize Tajemná místa od Blaníku k Sušici (pozn. Obří hrad a Sedlo jsou místa, která obývali Keltové a jsou vzdálená vzdušnou čarou pouze několik kilometrů).

Pokud přijmeme tuto teorii, pak by kámen mohl klidně sloužit jako závaží nebo pojistka proti tomu, aby se něco zlého nedostalo na zemský povrch.

Lidské oběti?

Psychotronik Pavel Kozák se rovněž domnívá, že kámen byl původně posvátný, ale později na něm byly prováděny lidské oběti. Balvan by k těmto účelům mohl klidně sloužit, a to na straně směrem k potoku, která je šikmá a mírně prohloubená. Krev by tak mohla stékat po skále, což je sice hrozivá představa, ale určitě ne nereálná.

„Lidské oběti byly častou a jistě temnou stránkou keltské společnosti,“ uvádí Jan Bouzek v knize Keltové českých zemí v evropském kontextu.

Můžete se klidně bát

Dnes již těžko zjistíme, jestli se zde něco takového skutečně dělo. Rozhodně jde ale o místo, které na vás silně zapůsobí.

Potok protékající mezi obrovskými kameny, neobvyklé kamenné scenérie, jakoby nainstalované pro dávné náboženské rituály, obětní kámen, na němž při troše fantazie uvidíme jakési oči, ticho i sluneční paprsky pozvolna pronikající mezi stromy. To vše dotváří atmosféru tohoto tajemného koutu Šumavy.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám