Článek
Na tradičním velikonočním jarmarku byla nabídka zboží všeho druhu, většinou z umělých materiálů. Pamětníci si sice povzdechnou nad touto změnou, ale nakonec pochopí její nutnost.
Symbolem jara jsou kočičky. Ty se světily o Květné neděli a věřilo se, kdo sní tři kočičky, tak ho během roku nebude bolet v krku. Nyní v přírodě poměrně vymizely a nahradily je stejně krásné umělé, jakož i další jarní květiny, které jsou nyní vesměs chráněnými rostlinami. Hlavní charakter jara ve své kráse, rozmanitosti a barevnosti byl zachován. Jsou však tradice, které s moderní dobou zanikly. Toto bylo připomenuto v kulturním programu s tanečky a písničkami dětí mateřské školky.
Byly to zvyky, kdy zejména na vesnicích o Smrtné neděli děvčátka s lítem obešla všechna stavení s přáním úspěšného roku. Líto byl vršek jedličky nebo smrčku ozdobený květy a pentličkami. Popěvek Líto, líto nesu, až se celá třesu zněl kolem Divoké Orlice Německou Čermnou, Jakubovicemi a Bukovinou. Zvláštností určité formy koledy bylo zároveň chození dvojic mužů, kteří zpívali velmi stará přání.
Na Zelený čtvrtek v Orlických horách házeli lidé do studny chleba namazaný medem, aby se v ní držela celý rok voda. Doma se pekly jidáše a mazaly se medem, aby sloužily pro zdraví. Zároveň bylo podáváno k jídlu něco zeleného, což se do jisté míry dodržuje dodnes, kdy ve velikonoční nádivce nemají chybět kopřivy.
Na Velký pátek se chodívalo omýt studenou vodou k potoku, aby byla načerpána nová síla z probouzející se přírody.
Velikonoční neděle byla přípravným dnem, kdy muži chodili řezat vrbové proutky a pletli pomlázky. Ženy připravovaly na obdarování vajíčka, sušené ovoce, pečivo a barevné stužky, kdy každá barva měla nějakou symboliku - náklonnost, lásku, naději, žlutá však byla vyjádřením odmítnutí.
Velikonoční pondělí bylo časem šmerkustu. Muži a chlapci chodili na koledu s ručně vyrobenou obřadní žílou v délce až dva metry, bohatě zdobenou stužkami. Při každé návštěvě dostávali nejen vejce, ale i další stuhu. K pověře patřilo, že mladé svobodné dívky je třeba vyšlehat, aby po celý rok byly zdravé, veselé a pilné a vdané ženy, aby jim byl vyhnán zlý jazyk. Hospodář musel vyšlehat čeládku, aby nebyla líná, krávu, aby se brzy otelila a ovocné stromy, aby se probudily ze zimního spánku k další úrodě. Koledy byly opět typické pro krajová území. Tak např. na Hradecku zněla koleda: Prosím paní panímámo, vejce na mě kouká samo, prosím, aby bylo dáno...
Tak se stávalo, že v košíku se nahromadilo kolem 50 vajec. V tomto případě následovaly různé hry. Ve Vamberku a okolních obcích se udržoval zvyk koulení vejci na valbiskách, to je na hladké ploše podobné mlatu s vrchu k vodě. Čí vejce nejdál uběhlo, ten vyhrál všechna ostatní.
K Velikonocům pak patřilo Odplatní úterý, kdy dívky vyšlehaly chlapce nebo častěji polily kbelíky studené vody, aby po celý rok byli čilí.
Nyní na koledu chodí většinou jen děti. Každý si však může užít příjemné chvilky při vycházce do jarní přírody.
