Hlavní obsah

Téměř neznámé vyšehořovické zříceniny

20. 7. 2017, 10:38
Novinky, Jan Řehounek

Když před Nehvizdy ve směru na Prahu odbočíme doleva a podjedeme dálnici, skončíme po pár stech metrech přímo ve středověku. Vyšehořovice se totiž mohou pochlubit neobvykle velkou koncentrací architektonicky velmi zajímavých objektů, dnes už ve většině dochovaných ve zříceninách.

Foto: Jan Řehounek

Vyšehořovická tvrz

Článek

Nejstarším z nich je presbytář původního románsko-gotického kostela sv. Martina, vysvěceného v roce 1329. Za povšimnutí stojí zejména okénko na jeho východní straně, které má lomený oblouk zdobený plastickými vinnými listy, a dvě gotická sanktuária v interiéru. Při stavbě nového barokního kostela, jehož donátorkou se s částkou 4 463 zlatých stala majitelka panství Marie Terezie Savojská z Lichtensteina, byla loď starého kostela ubourána – zůstal jen presbytář a věž byla vestavěna do objektu nové stavby z let 1769–1770.

Současně s kostelem, jenž byl rovněž zasvěcen sv. Martinovi, vznikla barokní fara v jihovýchodní části návsi, nyní sídlo obecního úřadu.

Pravděpodobně ve druhé polovině 15. století vznikla další středověká stavba Vyšehořovic – zvonice, stojící západně od kostela v zahradě barokního statku. Impozantní goticko–renesanční čtyřboká mohutná stavba s velkými gotickými hrotitými okny a atikou, je jediná tohoto typu v Čechách. Sloužila až do roku 1677, kdy vyhořela a stala se zříceninou.

Opačné straně návsi dominuje rozlehlý areál mohutné tvrze, vybudované zřejmě na místě starší tvrze pánů z Vyšehořovic bohatým staroměstským erbovním měšťanem Zikmundem Rokycanským před rokem 1413. Za třicetileté války obec zničila švédská vojska, tvrz zřejmě nebyla ušetřena. Krátce potom už ji ale vrchnost využívala převážně jen k hospodářským účelům a objekt postupně chátral. Vyšehořovická tvrz je v současné podobě jen polozřícený, rozlehlý, téměř čtvercový areál, obehnaný zdí a renesanční atikou. Uvnitř nalezneme zbytek paláce, místo po zbořené věži a zbytky renesančních traktů. 

Farní areál s kostelem, hřbitovem a zvonicí odděluje od tvrze protáhlá náves, na níž vedle požární nádrže stojí barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1777.                                                                                                                                                                    

Reklama

Výběr článků