Hlavní obsah

Šumavské Prášily oplývají četnými zajímavostmi i drží několik prvenství

23. 10. 2017, 20:55
Novinky, Petr Hejna

Najdete zde základy kostela, který díky nadšencům zvolna povstává z trosek, zbytky starého hřbitova, botanickou zahradu, americké bizony, lanový a archeopark, nebo příjemné čisté tábořiště. Počínají zde turistické trasy k atraktivním místům v okolí, od krás přírodních po ta s doteky historie.

Foto: Petr Hejna

Zde stával kostel sv. Prokopa, ďábla Prokop zkrotil, hlavním děl se neubránil.

Článek

Co se týče zmíněných prvenství, je to jednak rozloha, která činí Prášily největší obcí bez statutu města, a pak poloha botanické zahrady, která ji řadí za nejvýše položenou u nás. 

U původní Gattermayerovy hutě, později Stubenbachu, jsou v pol. 17. století zmiňováni Lobkovicové, sklárnu, zaměřenou na zrcadlové sklo, koupil roku 1763 hrabě Kinský a roku 1799 pak kníže Schwarzenberg, na Šumavě podnikající v těžbě dřeva. Tím nastala éra ústupu sklářství, poslední huť vyhasla roku 1824. Vznikla zde však výrobna ručního papíru, který používal nejen umělec Josef Váchal, ale i kancelář prezidenta, tato Eggerthova papírna lehla popelem r. 1933. 

Zde je namístě ocitovat ukázku z Váchalova romaneta Očarovaná Šumava: ...odešel ke svému švagrovi do Prášil, kde - nedávno tomu - otevřen byl div velký hlavám domorodců: továrna, v níž z nečistých a rozmanitých hadrů na světlo boží rozmanitými procedurami vycházel nad sníh bělejší papír - věc jistě mnohými lesáky nevídaná. Není divu, že podle nich i v tom zloduch zcela jistě své prsty měl, neboť neslýcháno, že by voda měla takový účinek na špinavé hadry, že se přeměňují v bílý papír... 

Kostel sv. Prokopa zde vyrostl roku 1803, k zemi padl roku 1979, a to zásluhou začlenění po válce vylidněné obce do vojenského prostoru Dobrá Voda. Odstřelen byl obdobně, jako ten v nedaleké Hůrce, stejně tak dělostřelcům za cíl posloužily vesnice v okolí - Zhůří, Vysoké Lávky, Stodůlky…

Turistická sláva předválečných 30. let, kdy Klub českých turistů zde i zprovoznil svoji chatu, ba i koupaliště, vzala za své, oblast byla veřejnosti nepřístupná. Po pádu železné opony kraj opět počal ožívat a turisté se do jednoho z nejkrásnějších koutů vlasti počali vracet. 

Základy kostela slouží od roku 2011 jako jádro postupné obnovy bývalé sakrální památky, plánované ve skromnějším stavebním rozsahu. Opět se zde u zrodu myšlenky setkáváme se jménem P. Holého, jako u obnovy kaple v Hůrce, dalšího z iniciátorů, vedoucího Spolku pro obnovu kostela sv. Prokopa v Prášilech, architekta Ivana Adama, zde zastihnete o brigádě s kolečkem, stejně jako další z dobrovolníků, realizujících obětavě ideu obnovy památky. 

Blízko kostela se nachází hřbitov, plný starých poškozených náhrobků, podobných je na Šumavě mnoho, například na Knížecích Pláních nebo v Pěkné.

Na kraji obce u Prášilského potoka byla (ve výšce 879 m. n. m) roku 2005 vybudována botanická zahrada, kde jsou k vidění rozličné biotopy, stojí zde i socha J. Váchala, směrem k potoku pak je umístěn výběh s bizony. Po směru toku, na opačném konci Prášil, se nachází lanový park. Atraktivitu místa umocňují ruiny bývalého hamru i blízkost potoka.

Na protějším břehu nelze přehlédnout keltský archeopark, po dvou požárech, evidentně oproti vyhoření papírny ne náhodných, místním zastupitelstvem však coby možný zdroj nebezpečí v daném místě nežádaný, jak bylo možno odchytit v televizním zpravodajství.

Zde najdete také veřejné tábořiště, vybavené teplou vodou i elektrickou přípojkou, dle správce otevřené bez omezení, rozbalit stan či zaparkovat karavan zde můžete prý i na Silvestra.

VIDEO: Prášily

Vyrazit odtud můžete např. k jezerům Laka nebo Prášilské, na Hůrku, na rozhlednu Poledník, nebo Dobrou Vodu.

Reklama

Výběr článků