Článek
Co se týče zmíněných prvenství, je to jednak rozloha, která činí Prášily největší obcí bez statutu města, a pak poloha botanické zahrady, která ji řadí za nejvýše položenou u nás.
U původní Gattermayerovy hutě, později Stubenbachu, jsou v pol. 17. století zmiňováni Lobkovicové, sklárnu, zaměřenou na zrcadlové sklo, koupil roku 1763 hrabě Kinský a roku 1799 pak kníže Schwarzenberg, na Šumavě podnikající v těžbě dřeva. Tím nastala éra ústupu sklářství, poslední huť vyhasla roku 1824. Vznikla zde však výrobna ručního papíru, který používal nejen umělec Josef Váchal, ale i kancelář prezidenta, tato Eggerthova papírna lehla popelem r. 1933.
Zde je namístě ocitovat ukázku z Váchalova romaneta Očarovaná Šumava: ...odešel ke svému švagrovi do Prášil, kde - nedávno tomu - otevřen byl div velký hlavám domorodců: továrna, v níž z nečistých a rozmanitých hadrů na světlo boží rozmanitými procedurami vycházel nad sníh bělejší papír - věc jistě mnohými lesáky nevídaná. Není divu, že podle nich i v tom zloduch zcela jistě své prsty měl, neboť neslýcháno, že by voda měla takový účinek na špinavé hadry, že se přeměňují v bílý papír...
Kostel sv. Prokopa zde vyrostl roku 1803, k zemi padl roku 1979, a to zásluhou začlenění po válce vylidněné obce do vojenského prostoru Dobrá Voda. Odstřelen byl obdobně, jako ten v nedaleké Hůrce, stejně tak dělostřelcům za cíl posloužily vesnice v okolí - Zhůří, Vysoké Lávky, Stodůlky…
Turistická sláva předválečných 30. let, kdy Klub českých turistů zde i zprovoznil svoji chatu, ba i koupaliště, vzala za své, oblast byla veřejnosti nepřístupná. Po pádu železné opony kraj opět počal ožívat a turisté se do jednoho z nejkrásnějších koutů vlasti počali vracet.
Základy kostela slouží od roku 2011 jako jádro postupné obnovy bývalé sakrální památky, plánované ve skromnějším stavebním rozsahu. Opět se zde u zrodu myšlenky setkáváme se jménem P. Holého, jako u obnovy kaple v Hůrce, dalšího z iniciátorů, vedoucího Spolku pro obnovu kostela sv. Prokopa v Prášilech, architekta Ivana Adama, zde zastihnete o brigádě s kolečkem, stejně jako další z dobrovolníků, realizujících obětavě ideu obnovy památky.
Blízko kostela se nachází hřbitov, plný starých poškozených náhrobků, podobných je na Šumavě mnoho, například na Knížecích Pláních nebo v Pěkné.
Na kraji obce u Prášilského potoka byla (ve výšce 879 m. n. m) roku 2005 vybudována botanická zahrada, kde jsou k vidění rozličné biotopy, stojí zde i socha J. Váchala, směrem k potoku pak je umístěn výběh s bizony. Po směru toku, na opačném konci Prášil, se nachází lanový park. Atraktivitu místa umocňují ruiny bývalého hamru i blízkost potoka.
Na protějším břehu nelze přehlédnout keltský archeopark, po dvou požárech, evidentně oproti vyhoření papírny ne náhodných, místním zastupitelstvem však coby možný zdroj nebezpečí v daném místě nežádaný, jak bylo možno odchytit v televizním zpravodajství.
Zde najdete také veřejné tábořiště, vybavené teplou vodou i elektrickou přípojkou, dle správce otevřené bez omezení, rozbalit stan či zaparkovat karavan zde můžete prý i na Silvestra.
VIDEO: Prášily
Vyrazit odtud můžete např. k jezerům Laka nebo Prášilské, na Hůrku, na rozhlednu Poledník, nebo Dobrou Vodu.
