Článek
Rádci Darek Vostřel a Josef Kemr ale zpívali: Kujme pikle, kujme pikle, správné pikle lidi zvikle. Kujme pikle, pikle kujme, intrikujme, spekulujme. Lepšího nic není nad pořádný piklení…
Bojnický zámek vypadá jako pohádková kulisa z disneyovských kreslených filmů. Věže jsou vidět zdaleka a kromě historických interiérů se může pochlubit i solidním zázemím, například zoologickou zahradou, která navazuje na zámek, popřípadě velmi navštěvovanými koupališti s termálními prameny a lázněmi.
Zámek je ale nejen jako atrakce pro běžné turisty, slouží i ke komerčnímu využití, takže se zde stále něco děje. Za patřičný, značně tučný, poplatek si můžete pronajmout některý ze sálů, i hradní příkop na rodinnou nebo firemní oslavu.
Zámek, původně dřevěný hrad, v průběhu 13. století ho z kamene přestavěli jistí Poznanovci. Do povědomí vstoupil jako významný až za držení Matúše Čáka Trenčanského. Před zámkem stojí Matějova lípa – strom, pod kterým údajně sedával král Matyáš Korvín. To byla doba, kdy u nás vládl Jiřík z Poděbrad. Do renesanční podoby přestavěli Bojnice Thurzové, jeden z nejvlivnějších rodů nejen v Horních Uhrách, nynějším Slovensku, ale i v krajině na jih od Dunaje.
Dnešní romantizující podobu zámku vtiskl až poslední majitel hrabě Ján František Pálffy, který zde shromáždil bohaté sbírky, jichž byl vášnivým shromažďovatelem. Byl patřičně hrdý, že trefil, co se hnulo, zrovna jako velkozabiják zvěře, následník trůnu d´Este. Pálffy ale byl uměleckým sběratelem a zámek nechal přestavět v duchu francouzských zámků na Loiře. Neogotika se tu rozběhla roku 1889 a skončila 1910. A povedla se.
Poté přišla baťovská doba, kdy průmyslník koupil zámek, na Slovensku vlastnil rozsáhlé majetky, obuvnické továrny stály ve městech Svit a Partizánské. Na základě nařčení z kolaborace byly majetky zabaveny, před časem bratislavský soud toto rozhodnutí zrušil a bývalým majitelům se otevřela cesta k vydání majetku. Má to ale mnoho ale…
Zámek v péči státu v roce1950 vyhořel, byl těžce poškozen, dlouhá léta se opravoval, nakonec byl jako jedinečná památka zpřístupněn veřejnosti. Pro Slováky jde o objekt podobný naší Hluboké nebo Konopišti, jsou na něj hrdí. Za společného státu se hodně jezdilo na zdejší termální koupaliště do nádherných okolních hor. Objekt je od roku 1970 národní kulturní památkou.
Jeho jedinečná kulisa přitáhla v roce 1968 Bořivoje Zemana k natočení Šíleně smutné princezny, další scény se točily na zámku Blatná. V Bojnicích stojí za to navštívit zoo, nebo Proboštskou jeskyni. Je to díra ve skále, kde objevili cosi z paleolitu. Na záda z toho neodborník nepadne, ale je tu řada příjemných hospůdek a kavárniček, kde se dá na legendární pohádku zavzpomínat.