Článek
Počátek jejich slavení se datuje do doby po velkém požáru Prostějova v roce 1697, který zničil historické centrum a větší část města.
Při této tragické události se stalo něco neobyčejného. Když stál Prostějov v jednom ohni, když hořela radnice, měšťanské domy i kostel, zůstal nedotčen prostý dubový kříž s Kristovým tělem z měkkého lipového dřeva, stojící u vchodu do hořícího kostela. To považovali občané města za zázrak.
Proto požádali olomouckého biskupa o souhlas s přenesením tohoto „zázračného kříže“ do obnoveného chrámu na hlavní oltář. A tak byl v roce 1703 na svátek Povýšení svatého Kříže při svěcení obnoveného kostela olomouckým světícím biskupem Juliem z Braidy „rukama kněží a za jásotu lidu“ postaven tento zázračný Kříž na hlavní oltář.
Od té doby se již více než 300 let udržuje v Prostějově tato velká tradice za spolupráce římskokatolické farnosti a města Prostějova. Dříve trvaly oslavy až osm dnů a k prostějovskému zázračnému Kříži putovaly okolní vesnice a obyvatelé jednotlivých ulic ve městě měli vyhrazené své poutní dny. Je zajímavé, že tradice prostějovských hodů nebyla přerušena ani v dobách válek a komunistické diktatury.
V současnosti se slaví hody dva dny, vždy v sobotu a v neděli, nejbližší k datu 14. září. V centru města probíhají po oba dny prostějovské Hanácké slavnosti, kde vystupují lidové soubory a je pořádán tradiční a hojně navštěvovaný jarmark. Kulturní programy probíhají i v městských parcích.
Samozřejmě ústředním bodem hodů je slavná mše svatá. Letos ji sloužil v kostele Povýšení svatého Kříže Mons. Josef Nuzík, generální vikář olomoucké arcidiecéze za účasti představitelů města a hojného počtu poutníků.
