Pietní akt u pomníku TGM v Pardubicích

V Pardubicích se 28. října uskutečnil slavnostní akt kladení věnců k 95. výročí vzniku Republiky Československé. Postupně se u pomníku TGM, považovaného za zakladatele republiky, tradičně shromažďují zástupci státotvorných politických stran, občanských sdružení (zejména Sokola a Junáka) a obvykle i zástupci města. Bylo tomu tak i v letošním roce, v údajně historickou hodinu vyhlášení se sešli zástupci ČSSD a po nich přicházeli další.

Na Náměstí Čs. Legií byl původně vyzdvižen trochu jiný pomník stojícího Prezidenta Osvoboditele, odhalený 21. 10. 1928 péčí Družstva pro zřízení tohoto pomníku. Předsedou Družstva byl tehdy Ing. Josef Klicpera, pozdější plukovník železničního pluku a vojenský velitel Pardubic v květnovém povstání 1945. Autorem pomníku byl jeden z našich nejlepších sochařů všech dob, prof. Otakar Španiel. Socha T. G. Masaryka stála na základu ze světlé žuly.

V roce 1940 byla socha německými okupanty stržena a odvezena do hutí podobně jako řada jiných soch a kostelní zvony. Po válce se tvrdilo, že ještě před náletem na Drážďany v únoru 1945 byla pardubická socha viděna na drážďanském šrotišti, avšak i při rychlém pátrání potom stopy po ní zmizely.

Žulový podstavec ale na místě v Pardubicích vydržel řadu protivenství a o jeho odvoz se postaral až v roce 1974 tehdejší předseda MěstNV Pardubice Jindřich Klimeš. Podle některých informací byl základ odvezen na skládku v Dražkovicích, ale nikdy se ho tam nepodařilo najít a tak je pravděpodobnější varianta, že dva velké kvádry skončily za dobrý peníz v některém kamenictví.  

Z původního pomníku se přes válečné období dochovala jen studie - bysta prezidenta republiky s osobním věnováním prof. Španiela, když za přechovávání takové věci hrozil za války přinejmenším koncentrační tábor. Bysta je dnes v soukromém vlastnictví rodiny stále pečlivě opečovávána.

Po roce 1989 se nejprve opakovaly pokusy o nalezení podstavce a originálu modelu, podle kterého byl pomník odlit, aby byl pomník obnoven v původním provedení. Nepodařilo se ale najít spolehlivou matrici a získat práva k obnovení pomníku a tak byl po několika letech zadán společnou péčí Masarykovy společnosti a Městského úřadu v Pardubicích nový projekt, v soutěži zvítězil sochař Jaroslav Brož.

Jeho návrh byl podle zadání blízký původnímu pomníku a byl realizován v roce 1998 na stejném místě. Od té doby se u pomníku scházejí příznivci masarykovské demokracie a tradic a připomínají si jak Masarykovy narozeniny (7. 3. 1850), tak jeho úmrtí (14. 9. 1937) a také vznik samostatnosti našeho státu po rozložení Rakousko-Uherska.