Největší sluneční hodiny na světě stojí nad západočeským Bezvěrovem

Původní vysílač u Bezvěrova postavili v 60. letech minulého století. Vysílač Krašov začal vysílat 9. května 1960, nejprve z výšky devadesáti metrů, od listopadu už z 305 metrů.

Významným a černým dnem byl 28. srpen 1968, kdy ho zdemolovala okupační Sovětská armáda. Po letech odmlčení byla vybudována nová strojovna, v původní si vojáci zahráli na střelnici. Druhý TV program se z Krašova začal šířit od 23. prosince 1974, výška stožáru byla 312,5 metru.

Další pohroma přišla v v noci z 1. na 2. ledna 1979, námrazou se zhroutila část antén, stožár museli odstřelit. Nynější věž, ke které se dá zajet a obdivovat její mohutnost, je z let 1979 až 1981, kdy byl vysílač v prosinci opět uveden do provozu. Rozšiřování kapacity probíhá neustále.

Věž působí jako astronomický gnómon, což je kůl, který vrhá stín, to je princip slunečních hodin. Krašovský vysílač má otevřenou konstrukci, takže kvalita stínu není dostatečná, ale i tak se podařilo na loukách nainstalovat pět obřích římských číslic, kam stín dopadá.

Slunce není při pohledu ze stanoviště pozorovatele dostatečně zastíněno, je snížen kontrast paprsků, hodiny fungují správně kolem a při jarní a podzimní rovnodennosti. Gnómonu se také dá použít při výpočtu zeměpisné šířky. Bezvěrovské hodiny jdou správně v popsané dny mezi 10. a 14. hodinou.

Projekt hodin financovala obec Bezvěrov s přispěním Plzeňského kraje. Plocha hodin je 2,8 hektaru, číslice jsou vzdáleny od paty vysílače 200 až 270 metrů, stojí na soukromých pozemcích Jiřího Vaňka. 

Informace o funkci slunečních hodin i vysílači si přečtete na dvou infotabulích u brány do areálu Českých radiokomunikací.

Největší "tradiční" sluneční hodiny v Česku, které mají všechny číslovky a ukazují čas po celý rok, stojí na náměstí v Třešti, jsou vysoké 8,21 metru.