Článek
Tento text spolu s poznámkou, že „v ochozu kostela jsou desky s kronikářskými zápisy, renesanční a empírové náhrobky”, obsahují stručné informace na tabulce umístěné u vchodu do skvostu, který by málokdo z návštěvníků Broumova, v tomto městě, ležícím v blízkosti česko-polské hranice, hledal.
Kroky většiny turistů míří jaksi automaticky do Broumovského kláštera a unikátní památka lidové dřevěné architektury, která je dominantou broumovského hřbitova, zůstává tak trochu stranou zájmu.
Celodřevěný kostel Panny Marie v Broumově je přitom nejen svým stářím, ale i technikou stavby unikátem z pohledu historie naší, ale bezesporu i té středoevropské. Podle odborných pramenů nebyl na jeho hrázděnou konstrukci z mohutných dubových trámů použit jediný hřebík. Celá trámová konstrukce lodi a kněžiště, stropu a krovů, na níž je nasazena vysoká zvonice, tvoří jeden celek, právem považovaný za dokonalé tesařské dílo.
Kostel přečkal staletí, podle pověsti byl založen v roce 1177 (tedy krátce po založení obce v roce 1171). Jak vypadal původně a kdo ho postavil, se bohužel dnes neví, s výjimkou toho, že byl ze dřeva. Jeho dnešní podoba pochází pravděpodobně z roku 1450.
Traduje se, že byl postaven jakousi pohanskou šlechtičnou, která na tomto místě přijala křest. Ta rovněž věnovala kostelu svou perlovou čelenku, jež je dnes uložena v městském muzeu. Pohromou pro stavbu se stalo obléhání města husitskou vojenskou hotovostí v červnu 1421, kdy byl kostel spálen.
Velmi neobvykle působí krytý ochoz, obklopující po celém obvodu loď kostela. Dnešní podoba je údajně výsledkem obnovy stavby po pruském vpádu v roce 1779, kdy byl původní ochoz se stěnami pobitými prkny z rozkazu generála Anhalta stržen, aby nebránil vojenskému využití kostela.
Při prohlídce ochozu nemůžete minout devět dřevěných desek, na nichž jsou kronikářské záznamy o městě. Lze z nich vyčíst informace z let 1542 - 1847 - bohužel téměř v duchu zpráv dnešních komerčních televizních stanic jsou většinou o požárech (1549, 1757 atd.) a dalších pohromách (například kobylky 1542, sražení kostelní věžičky vichrem 1550, povodeň 1570, mor 1582, 1586, 1632, vojenský vpád pruského vojska 1779, rekvizice 1810, cholera 1847).
Vedle těchto záznamů se zde nachází také zobrazení křížové cesty a celá řada renesančních a empírových náhrobních kamenů ze zrušených hrobů.
Výmalbu kostela tvoří vedle ornamentů s prvky rostlin a stylizovanými postavami zvířat také pozdně gotické písmo, vytvářející tajemné nadpisy, které ale jako celek nic neznamenají. Vzácný interiér krášlí cenný olejový obraz z počátku 17. století s patronkou a českými zemskými světci s Broumovem v pozadí.
Vzhledem k tomu, že kostelík je každoročně otevřen od začátku června do konce srpna, může být jeho návštěva zajímavým tipem třeba pro příští léto. V té době se už bude skvět novotou i Broumovský klášter, v němž v současné době vrcholí práce spojené s náročnou a nákladnou rekonstrukcí.
Až tedy budete přemýšlet, kam vyrazíte, vzpomeňte si na Broumov a jistě nebudete litovat.
