Článek
Místodržitelský letohrádek se nalézá až na samém okraji přírodního parku Stromovka nedaleko ruiny Šlechtovy restaurace. Odtud pomalu vystoupáme po upraveném chodníku a objevíme se přímo u již zmiňovaného letohrádku.
V kontrastu s dolní, léty neudržovanou stavbou se před námi ukáže nádherná stavba s vedle stojící budovou, jež zřejmě tvořila zázemí. Nejen samotná stavba, jejíž historie sahá až do doby krále Vladislava Jagellonského, ale i okolí je velmi nádherně upravené.
Když se dostaneme k výhledu přímo před letohrádkem, pod sebou vidíme upravenou Stromovku, na obzoru sídliště Bohnice a Prosek a blíže k nám Trojský zámeček a trojskou vinici.
Místodržitelský letohrádek má za sebou velmi zajímavou historii, prodělal tři zásadní přestavby. Sloužil jako lovecký zámeček, výletní letohrádek, sídlo švédského generála a později sídlo místodržícího. V 17. století byl spojen s Pražským hradem kaštanovou alejí. Letohrádek také obýval císař Rudolf II. A po jeho přestavbě se již půdorys objektu nezměnil.
Dnešní novoromantické průčelí pochází po přestavbě provedené Rudolfem Chotkem kolem roku 1804. Původně stavba byla vybudována v gotickém slohu a jsou hmatatelné důkazy, že byla vystavěna stejnými řemeslníky, kteří se podíleli na stavbě Vladislavského sálu na Pražském hradě. Těmito důkazy jsou kamenické značky na blocích umístěných ve stavbě.
Jak se k této stavbě dostaneme a kde přímo se nalézá? Pokud si chceme zpříjemnit návštěvu tohoto historického místa i procházkou přírodním parkem, můžeme cestu zahájit u Výstaviště, kam nás dovezou tramvaje, a po promenádní silnici uvnitř parku pohodlně dojdeme až k Šlechtově restauraci - odtud pozvolným krátkým stoupáním se dostaneme až na místo.
Pokud však chceme navštívit a prohlédnout si pouze tento architektonický skvost, můžeme dojet automobilem ke Královské oboře - a to ke stadionu Sparty Praha na Letné - a odtud je již kousek pěšky kolem ruské ambasády na místo. Poslední variantou pro návštěvu tohoto místa za použití veřejné dopravy je vystoupit ve stanici Sparta na Letenské pláni a projít poté ulicí Jana Zajíce a zde vstoupit do Stromovky a dojít k letohrádku. Tato poslední varianta je nejméně náročná a vhodná tak pro rodiny s dětmi a seniory.
V současné době slouží budova Národnímu muzeu jako archiv a studovna časopisů - a to již od roku 1948. Budova byla na začátku minulého století doplněna i výtahem a měla i dokonce vlastní generátor od firmy Křižík. Pokud přijdeme z bubenečské strany, uvidíme i její nádhernou novogotickou vstupní bránu.
Tento nádherný architektonický skvost je pro turisty méně známý a to zřejmě ze dvou důvodů, že zde není možná prohlídka interiéru a jeho umístění není v samotném historickém centru Prahy a výhled je směřován na nepopulární panelovou výstavbu města.
