Mezi české velikonoční rekordy se zařadil další, 242 háčkovaných šál a čepic pro kraslice

K velikonočním symbolům patří zejména na Moravě řehtačka. Ta nejstarší na našem území je atypických rozměrů a plně funkční. Před rokem 1942 ji vyrobil Josef Wurm z Německa. V době registrace rekordu ji vlastnil Jan Bízek z Protivína, který ji ve stejném roce dostal od dědečka jako dar ke svému narození.

Největší velikonoční řehtačka je vysoká 199 cm, široká 52 cm a hluboká 30 cm. Je ze smrkového dřeva, ozubená část je z dubu a pružící deska o rozměrech 165 × 42 cm z překližky. Výrobek o váze 45 kg vyrobili Miroslav Rychtář z Protivína ve spolupráci s truhlářem Josefem Brůžkem. 

Kulturní dům Bludov zorganizoval rekordní pokus, během kterého bylo na konstrukci ve tvaru vajíčka, o obvodu 10 m a výšce 4,2 m navěšeno celkem 44 858 kraslic. Obyvatelé Bludova je nashromáždili v průběhu 5 měsíců a navěsili na 645 provazců. Rekord byl zaevidován 7. dubna 2012.

Věra Hrdličková upletla v průběhu 4 měsíců pro každého z 242 žáků a zaměstnanců ZŠ Ronov nad Doubravou čepičku a šál sloužící k ozdobení velikonočních kraslic. Z 239 kraslic byla vytvořena mozaika ve tvaru maxivejce. Do knihy rekordů bylo zaznamenáno 25. března 2013.

Více informací obsahuje samostatný příspěvek o ronovském rekordu

Členové tanečního souboru Krúžek z Němčiček upletli nenaplétanou velikonoční pomlázku ze 64 prutů smuteční vrby. Rekordní pomlázka má délku 126 centimetrů.

Rekordmankou je i Tereza Jirků ze Sázavy, která vyrobila z osmi pramenů vzniklých napojováním ruliček novinového papíru pomlázku dlouhou 513 cm.

Karel Janíček z Bludova upletl pomlázku, která je spletená ze 3 různých počtů proutků a dlouhá 7,10 m. Pomlázka byla spletena z 8 nejdelších, 12 středně dlouhých a 16 kratších prutů, které jsou vyztuženy uprostřed ocelovým drátem. 

Členové tanečního souboru Krúžek Němčičky upletli z 8 proutků révy vinné odrůdy Frankovka nenaplétanou velikonoční pomlázku dlouhou 313 cm.

V Borkovanech je od roku 2009 stálá expozice kraslic, v níž je vystaveno přes 300 velikonočních kraslic. Všechny jsou vyrobeny právě tady, v obci, která má kraslici i ve znaku.

Ve sbírce Oblastního muzea v Lounech je kraslice zdobená barevným rostlinným vzorem ( zelené a modré listy, červená srdíčka). „Na volné ploše kraslice je nápis tužkou „Vzpomínka na památku od J. R. 17. 4. 1911“. Kraslici získalo muzeum koupí v roce 1993,“ uvedl ředitel muzea Bedřich Štauber. Bezpochyby se jedná o jednu z nejstarších kraslic v ČR, zajímavou právě datujícím nápisem. 

Největší sbírku kraslic má Moravské zemské muzeum v Brně. Od konce 19. stoletá, kdy sbírka začala vznikat, muzeum nashromáždilo kraslice nejen z českých zemí, ale chlubí se i slovenskými, polskými, lužickosrbskými, bulharskými, maďarskými, slovinskými, chorvatskými. Celkově čítá více než 8800 exponátů.

Nejstarší nález zdobených skořápek u nás pochází z 11. století. Našly se v hrobě na Břeclavsku a analýza z roku 1972 hovoří o technice rytí milimetr širokými liniemi na hnědofialovém, původně asi černém podkladě.