Malý Olymp v Šumavském podhůří skrývá silné magické síly

Kalvárie stojí na návrší nad obcí, je součástí křížové cesty, která začíná v románském kostele Stětí svatého Jana Křtitele.

Ústředním bodem kalvárie, tedy cesty Ježíše vstříc smrti, je kaple Povýšení svatého Kříže. Mimořádnost jí dodává předsíň ve stylu vlašské renesance, jak jsem se dočetl na informačním textu na vratech do svatyně, střecha je podepřena 12 dórskými sloupy.

Jako by si antičtí bohové usmysleli, že si v Šumavském podhůří zřídí odpočinkovou pobočku. Ostatně proč ne, sedět na Olympu nad vyprahlým Řeckem unaví a zelené pláně a lesy jsou rozjímání jako stvořené. U Joviše! zvolaly by Rychlé šípy nad tou krásou

O podivuhodnost  se postarala hraběnka Dorothea Reyová v roce 1821 jako poděkování za uzdravení z těžké nemoci.

Kolem kaple stojí 4 malé výklenkové kapličky, v každé jsou vyobrazena dvě zastavení křížové cesty. Nechal je postavit Karel Sebastián z Říčan na místě, kde stávaly dřevěné kříže, které nechal osadit roku 1621 Michal Hýzrle z Chodů. Byl to významný vojevůdce, a zároveň i spisovatel, jeho deníky se studují i v dnešní době.

Kaple začínají druhým zastavením, první je v Křtitelově kostele, kde se zároveň i cesta končí. Tady se shromažďovali poutníci na noc, ráno vyrazila jedna skupina, čekalo se, až dorazí, potom se za nimi vydávali další.

Ve venkovních výklencích je 8 zastavení, ve svatyní dvě a zbylé dvě se prý věšely na okolní stromy. Areál byl nedávno restaurován, velká freska doznala spolu s ostatními obnovu v roce 2014. Původní obraz se nezachoval, přemalovali ho v 50. letech minulého století.

Na výjevu byly vyobrazeny tři kříže, ale jelikož se ke kapli přidal ještě kamenný kříž, zmizel z malby a byl nahrazen božím okem. Bohové si to tu neohlídali, při pohledu na fotografie z minulých desetiletí je to obraz dost tristní. Zato nyní kalvárie září do dáli.

Čestický vrch je znám svou léčivou energií, poutníci sem chodili po staletí, čestické poutě byly proslulé. Pro zvýšení návštěvnosti stojí ve svahu dřevěná stavbička s věžičkou, údajná poustevna, nikdo tady ale nikdy své hříchy nezpytoval. Ale hezky sem pasuje a je udržovaná, zrovna jako celý areál. I poustevna má průčelí podepřené sloupy, jsou ale tři a z kulatiny. Poustevníci ale v kraji opravdu žili, jsou doloženi v Nihošovicích a Radomyšli.

Zvláštností poutního místa je venku v kapličce umístěná zpovědnice, prý oblíbené místo schůzek zdejší mládeže.

Směrem ke kostelu stojí další kaplička, Panny Marie Bolestné, i zde je zastavení křížové cesty.

Pokud vás chytnou toulavé boty, máte v okolí co prohlížet. Mlýn Hoslovice, Dobrš, Vacov. Nebo pyramidu ze dřeva a skla u Račova, chalupu tu měla zpěvačka Judita Čeřovská, nechal ji postavit psychotronik Anatolij Iaguiajev.

Podhůří se táhne v pásu před vlastní Šumavou až k Novohradským horám, nejvyšší vrchem je Libín - 1096 metrů nad mořem.