Článek
Ve vodě se courá pár hledačů kovů s detektory, občas hrábnou do bahna, ale většinou přístroje mlčí.
Hráz potřebuje opravit, dno odbahnit
Z jezera odteče přes 5 miliónů krychlových metrů vody, práce mají být dokončeny až 1. máje 2015. Symbolické vzhledem k Máchovi, ale již v prosinci se má rybník opět začít napouštět. Dělníkům to umožní postavení provizorní hráze, kterou postaví před opravovanou hrází.
Na 11. listopadu je naplánován výlov, Mácháč má být zbaven velkého množství plevelných bílých ryb – plotic a cejnů. Zatím je vesele loví kormoráni usazení na ostrůvku, Myším hrádku, a volavky s racky. Občas se vzduchem mihne i dravec.
Jezero o ploše 284 hektarů má hloubku až 12 metrů, objem vody je asi 6,3 miliónů m³, hráz je vysoká téměř deset metrů.
Velký rybník Karla IV.
Velký rybník, neboli Hirschberský, známý jako Máchovo jezero, nechal založit Karel IV. roku 1367. Pražský kanovník Beneš Krabice z Veitmile o tom napsal: Toho roku císař zbudoval a vyzvedl rybník podivuhodné velikosti, jakési velké vodstvo, pod hradem Bezděz.
Bezděz měl Karel v oblibě, tehdy krajina vypadala trochu jinak, rybník pasoval do královského revíru náramně. Zbudován byl jako chovný a měl i zadržovat vodu při záplavách. O jezeře Máchově hovořili již čeští vlastenci, ale úřady jejich snahu o pojmenování ignorovaly, oblast byla převážně německá, proto od názvu Grossteich nechtěly ustoupit.
Další vlna s tlakem na přejmenování přišla po druhé světové válce. Dlouho to u vrchnosti nenalézalo sluchu, i když se sem na rekreaci stahovali nejen odboráři, ale i umělci, kteří tu přes léto chtěli bydlet. Oficiálně byl název Máchovo jezero přijat až v roce 1961. Dlouho bylo ve vlastnictví Valdštejnů, než je získaly Doksy. Koupat ve velkém se začalo v roce 1928.
Mácháč, jak se lidově používá název rybníka, je osmým největším rybníkem v Česku. Obce Staré Splavy a Doksy chtějí vrátit Máchově jezeru prvorepublikový ráz, na březích vyrostlo v devadesátých letech mnoho černých staveb, rádobypodnikatelé se sem nahrnuli jako zlatokopové na Aljašku. To se má změnit, stavební cirkus zmizet.
Průšvihem Mácháče jsou sinice
Miniaturní potvory ve vodě jsou každoročním problémem rybníka. Dokáží zamořit vodu během pár dnů, živí se převážně fosforem, který se spolu s živinami dostává do rybníka.
Fosfor se usazuje na dně v bahně, odtud se uvolňuje a vyživuje sinice. Napomáhají tomu právě plevelní cejni a plotice, kteří v bahně ryjí. Rybáři chtějí po výlovu nasadit do jezera vetší množství dravců – candáty a štiky, kteří by si měli poradit s plevelem.
Rekreace se soustředila na pláže u Doks a Starých splavů, protější břeh je spíš ve znamení chatových osad, i když jsou tu také kempy.
„V jezeru zeleném bílý je ptáků sbor, a lehkých člůnků běh i rychlé veslování modravé stíny vln v rudé pruhy rozhání. Na břehu jezera borový šumí háj...,” psal o jezeře Mácha, byl tu osmkrát.
