Článek
Expozice Památníku Mistra Jana Husa se nachází v renesanční budově, u níž je zdokumentováno vyhoření při velkém požáru obce roku 1654, a aby řádění ohnivého kohouta nebylo málo, totéž se opakovalo později roku 1691. Nedávno památník prošel zásadní rekonstrukcí a jako bájný Fénix povstal z pomyslného plamene chátrání časem a lhostejností, podobně jako poselství Mistra Jana Husa neskončilo vhozením jeho kacířského popela do vod Rýna.
Prohlídka Husova domku začíná v přízemí, kde již je použita rozličná působivá multimediální prezentace, posedět je možno v prosté modlitebně nebo nahlédnout do komína bývalé černé kuchyně, který byl objeven až po nedávném opadnutí omítky. V patře pak jistě zaujme Husova knihovna nebo skromná světnička, tedy místo, kde se Jan Hus měl narodit.
S datem jeho narození je to podobné jako u mnoha nejasnostmi oplývajícího Mistrova ctitele Petra Chelčického (více ZDE), předpokládá se, že k tomu došlo mezi roky 1364 a 1376, tedy s dosti velkým časovým rozptylem zmíněného historického odhadu. V jiné místnosti pak je sbírka velkoformátových reprodukcí dobových fotografií, kreseb a pohlednic.
Naproti světničce je větší prostor, kterému uprostřed dominuje přírodní dřevěná samorostová skulptura, symbolizující i použitým materiálem Mistra Jana v jeho posledních chvílích života s kacířskou korunou na hlavě.
Rozsáhlost nové expozice je dána i tím, že krom zmíněné, původně gotické budovy, v jejíchž pronajatých prostorách se světoznámý reformátor narodil, jsou k ní připojené sousední dva domy. Díky tomu vznikla za nimi velká zahrada s amfiteátrem, na jejímž konci za zdí stojí stará modlitebna, dnes v majetku Církve bratrské, Památník je ve správě Církve československé husitské.
Památník se nachází něco přes sto metrů od náměstí - pokud přijíždíte od Prachatic, tak za ním po pravé straně, při příjezdu od Vimperka nebo Vlachova Březí naopak. Blízko je i autobusové nádraží, vlaková zastávka poblíž Těšovic, byť s názvem Husinec, je poněkud vzdálenější, takřka čtyři kilometry.
Prázdninová otevírací doba je (krom pondělka) 9:00 - 12:00, 13:00 - 17:00 hodin, nejbližší akce připadá na předvečer výročí Mistrova upálení, tedy 5. července, kdy proběhnu v Husinci tradiční Husovy oslavy, s programem letos počínajícím ve 21 hodin lampiónovým průvodem a dále nabízejícím například Jana Husa spodobňujícího herce Vladimíra Javorského při čtení Husových dopisů z Kostnice.
Zhruba půl kilometru od Husince je možno navštívit Husovu skálu, kde dle pověsti mladý Jan odpočíval cestou ze školy v Prachaticích, jeho hlava ve skále prý i bývala v tvarech kamene rozpoznatelná, ba jedenkráte zase údajně zde před jeho zraky blesk vznítil jalovcový keř - bezmála jako se přihodilo Mojžíšovi na sinajské hoře Oreb. Časy po smrti Jana Husa připomíná Žižkova skalka v nedalekých Prachaticích, odkud měl tento vojevůdce řídit roku 1420 obléhání města.
