Hlavní obsah

Herectví pro mě znamená úplně všechno, říká Mirek Vrbický, herecký talent z Q10 Studia divadla Drak

Novinky, Dana Ehlová

Večer tříkrálový, Povídky Jaroslava Haška, Obscese, ale také Melounový cukr – to jsou představení, v nichž hraje nebo bude hrát Mirek Vrbický, mladý herecký talent a současný člen Q10 Studia divadla DRAK, který vyšel z líhně ZUŠ Na Střezině v Hradci Králové a který stále čeká na svou šanci na DAMU.

Foto: Q10 Studia divadla DRAK (archiv)

Mirek Vrbický jako Malvolio ve Večeru tříkrálovém

Článek

Viděla jsem vás ve Večeru tříkrálovém a v Povídkách Jaroslava Haška v rámci Zahradních divadelních slavností v Dobrušce. V jakých dalších představeních ještě hrajete?

Mimo tato dvě představení, hraju ještě v Mnoho povyku pro nic, které jsme v Dobrušce odehráli na loňském ročníku Zahradních divadelních slavností. Poslední hra je Obcese, představení, které občas hrajeme. Všechna, kromě Haškových povídek, to jsou představení souboru Q10.

Připravujete něco dalšího?

Devatenáctého června bude v Hradci Králové premiéra Melounového cukru od Richarda Brautigana, což je hodně zvláštní imaginativní představení.

Jak dlouho se herectví věnujete?

Já jsem nejdřív chodil do literárně-dramatického oboru ZUŠ Na Střezině - do známých Jesliček. Potom, když zemřel náš učitel Pepa Tejkl, tak do školy nastoupil Filip Huml.

Do té doby to bylo spíš takové hraní si, ale od doby, co přišel Filip, jsme začali opravdu hrát – tak bych to pojmenoval. Hodně z nás dostal, to budou letos čtyři roky.  

Chcete v herectví pokračovat a co pro vás znamená?

Rozhodně chci v herectví pokračovat a snažím se za tím pořád jít. Nestuduju žádnou jinou školu, protože jsem si řekl, že budu studovat DAMU. Zatím mi to nevyšlo, ale herectví pro mě znamená úplně všechno. A myslím to úplně vážně. Věnuju mu veškerý volný čas a tím pádem nemám moc soukromý život. 

Kolik vám je let?

Dvacet jedna

Kterou roli považujete zatím za svoji zásadní?

Jak se to vezme. Don Juan v Mnoho povyku pro nic byl pro mě rozhodně určitým zvratem a mám ho rád. Ale Malvolio, kterého hraju ve Večeru tříkrálovém, je úplně něco jiného. Celkově považuju toto představení za o stupeň vyšší. Sice se to nedá porovnávat, protože to jsou diametrálně odlišně dělané hry – „povyk“ je dělán tak, že můžeme kdykoliv odjet a začít hrát, zatímco Večer tříkrálový má poměrně složitou scénu i všechno ostatní.

Jak se vám hraje v prostředích podobným Chillout clubu v Dobrušce, kde jste ztvárnil jednu z rolí v Haškových povídkách?

Já si to hrozně užívám. Oproti představením, která děláme s Q10, tak toto je opravdu hospodské představení a sem se hodí. S Q10 jezdíme vždy v létě do Zlaté koruny a hrajeme tam pro vodáky. Toto je podobné. Tím, že hrajeme v hospodách, jsme na to zvyklí. Nebylo to pro mě nic neobvyklého. 

Výběr článků

Načítám