Článek
Darja Hajská se narodila jako Darja Dea Voříšková 20. března 1911 v Mladé Boleslavi a ke kumštu ji zřejmě dovedl její bratr Miloš Hajský (1902 - 1979) - herec, režisér, scenárista, astrolog a loutkář. Po gymnáziu pracovala u Fortunafilmu, současně ale také vystudovala operní školu Jetty Kurzové-Peršlové, čímž začala její divadelní éra. Jako operetní herečka začínala u několika kočovných divadelních společností, aby později hrála v kamenných divadlech.
Během své umělecké dráhy prošla několika divadly - od Pardubic přes Kladno, Prahu (Unitarie, Divadlo Větrník, Rozmarné divadlo v Alhambře), Náchod, Kladno až po Kolín, z něhož odešla v roce 1968 do penze.
Jako mladá komická začínala už v němém filmu, v němž sehrála přibližně desítku rolí. Nepřeberné množství rolí se však dočkala rovněž v éře zvukového filmu, ale i tentokrát šlo o postavy vedlejší nebo epizodní, nicméně v jejím komediálním podání byly lehce zapamatovatelné, ať už to byla děvečka Kačka v Pepině Rejholcové (1932), šenkýřka ve Vojnarce (1936), Kačenka Klásková v Lucerně (1938), služka v Tetičce (1941), panská Růženka v Přednostovi stanice (1941), paní starostová v Prstýnku (1945), nebo rázná Hůlková ve Vzbouření na vsi (1949).
V dalších letech představovala na filmovém plátně venkovanky, uklízečky nebo domovnice, prosté a rázovité ženy z lidu. Dnešní divák si ji zřejmě vybaví z několika komedií Zdeňka Podskalského - ve filmu Kam čert nemůže (1959) ztvárnila družstevnici, v Bílé paní (1965) hrála vejminkářku Blažkovou, která tolik touží po vodovodu, v hudebním filmu Ta naše písnička česká (1967) jí byla souzena postava domovnice, zatímco ve Světácích (1969) měla roli maltařky Bártové.
Další domovnice si ostatně zahrála nejen v komediích Petra Schulhoffa Hodíme se k sobě, miláčku...? (1974) a Zítra to roztočíme, drahoušku...! (1976). Dobře zapadla i do hereckého obsazení ať už v rodinné komedii Šest medvědů s Cibulkou (1972), kde se proměnila v uklízečku Nagelvogelwunderbandíkovou, nebo v dalším filmu Oldřicha Lipského - Marečku, podejte mi pero! (1976), kde představovala roli tety Máni Hujerové.
Svou poslední roli na plátně si zahrála ve filmu režiséra Júliuse Matuly Nevěsta k zulíbání (1980).
Hodně točila pro televizi, kde se objevila v řadě inscenací (Trapasy, Zabijačka, Nezralé maliny, Dopis psaný španělsky) i seriálů (Fantom operety, Hříšní lidé města pražského, Byli jednou dva písaři, Chalupáři, Žena za pultem, Nemocnice na kraji města).
Herečka Darja Hajská, provdaná Slámová, která psala také hry, říkanky a poezii pro děti (už roce 1946 vydala sbírku básní Ples na paloučku), zemřela 18. března 1981 v Praze dva dny před svými sedmdesátými narozeninami.