Článek
Historie objevů trpasličích planet sahá na počátek devatenáctého století, kdy ředitel sicilské hvězdárny Giuseppe Piazzi objevil slabý objekt pohybující se po dráze mezi Marsem a Jupiterem. V lednu roku 1801 bylo objeveno těleso, které později dostalo označení CERES.
Brzy následovaly další přelomové objevy, které odhalily, že prostor za dráhou planety Mars je plný více či méně malých těles, z nichž některá byť mají kulový tvar a obíhají okolo Slunce, nelze je pro jejich zanedbatelný gravitační vliv na své okolí zařadit mezi planety.
Stejný osud roku 2006 potkal i těleso obíhající v mrazivých končinách „Kuiperova“ pásu za dráhou planety Neptun, které bylo od roku 1930 označováno za devátou planetu sluneční soustavy – Pluto. Přesto, tělesa označovaná jako trpasličí planety nejsou až tak nezajímavé světy jak by se na první pohled mohlo zdát. Právě v letošním roce se Pluto i Ceres dočkaly návštěvy kosmických sond, které přinesly množství dechberoucích detailů, důkazů glaciální aktivity a samozřejmě množství otazníků.
Lektor Petr Scheirich dodává: „V letošním roce se dvě trpasličí planety dočkaly návštěvy kosmických sond. New Horizons prolétla okolo Pluta, který v době startu sondy byl označován ještě za regulérní planetu. Již první snímky odeslané na Zemi předčily očekávání odborníků a ukázaly, že Pluto není mrtvým tělesem, ale aktivním světem s tekoucími ledovci a ledovými pohořími. Ani Ceres, navštívený sondou Dawn, nezůstává se svými bílými skvrnami, zvláštní horou, a dalšími projevy aktivity pozadu.“
Mgr. Petr Scheirich, Ph.D. (* 1979) vystudoval obor Teoretická fyzika, astronomie a astrofyzika na MFF UK. Od roku 2002 pracuje na oddělení meziplanetární hmoty v Astronomickém ústavu AVČR Ondřejov, kde se zabývá modelováním světelných křivek binárních a precedujících planetek. Jeho zálibou je, kromě astronomie, i mořeplavba; oba tyto obory se mu pak prolínají v prastarém umění navigace podle hvězd.
Pluto_New Horizons Credit: NASA