Ašským výběžkem kolem nejzápadnějšího českého hradu

Podhradí je ves na konci světa, obklopená německou hranicí. Z hradu se zachovala jen 22metrová válcová věž, jedná se o nejstarší stavbu na Ašsku. Autem dojedete až ke kostelu Dobrého pastýře, což je nejstarší evangelický kostel v někdejším Rakousko-Uhersku. Vlak končí v zastávce Podhradí o tři kilometry dál.

Hrad postavil Albrecht z Neuberku před rokem 1288, kostel v letech 1480-1490.

Výhodná poloha při zemské stezce do Saska hrála do karet majitelům, začali kupčíky přepadat a olupovat, nějaký ten mord se taky našel. To namíchlo císaře Karla IV. Chtěl mít klid vedle důležité falce v Chebu, kterou si značně oblíbil, takže nechal Neuberk zbořit.

Jen co vojsko odtáhlo, Neuberkové začali s obnovou. Nakonec panství koupili spříznění Zedwitzové a Podhradí bylo nějaký čas střediskem Ašska. Ze skalní plošiny u věže se dá dobře zahlédnout obec pod vámi, ale pozor, skála dost klouže.

Hrad hradem ale dlouho nevydržel, zase pustl a už nebyl obnovován, i tady navíc dokonal požár dílo zkázy. Zahořelo roku 1647. Zedwitzové ve vsi ještě postavili zámek, zdivo použili z hradu, ale i ten v roce 1902 z velké části vyhořel. Spodní část zámku zbořili v letech 1965-1966. Částečná konzervace začala zhruba před 15 lety.

Protože se povídalo, že jsou tu ukryty poklady, hlavně po odsunutých Němcích, stala se ruina středem zájmu hledačů. Marně.

Obec dostala český název až po roce 1945.

Nedaleko odtud, asi 8 kilometrů v lese, mezi obcemi Výhledy a Dolní Paseky, pramení Bílá Halštrava, německy Weisse Elster. Pro nás bezvýznamný potok, Němci řeku uctívají jako národní, je připodobňována k Vltavě. Český tok měří asi 11 kilometrů, v Německu protéká Plavnem, Gerou, Lipskem, u Halle se vlévá do Saale.

Výhledy si své jméno zaslouží, rozhled je výborný, pokud chcete rozhlednu za každou cenu, sjeďte do Aše, na kopci Háj stojí jedna ze dvou Bismarckových věží u nás, další najdete na Zelené hoře nad Chebem, také byly dlouho v péči zadrátovaného státu.

Před válkou zde působilo velmi silné sudetoněmecké hnutí, jednotky freikorpsu, německých záškodníků, připojily město k Říši ještě před podepsáním mnichovské dohody v noci z 21. na 22. září 1938.

Zfanatizovaní Němci přivítali ve městě svého „fýrera” 3. září, triumfálně pokračoval obklopen řvoucím davem do Chebu. 20. dubna 1945 přijely americké jednotky, po válce nastal odsun německého obyvatelstva a dosídlování pohraničí. To postupně pustlo, vstup byl omezen.

Hrad Seeberg navštívit by mělo být již povinností, více než expozice hradu se mi líbí muzejní výstava o životě na Chebsku.

A závěr patří mému oblíbenému rašeliništi Soos, z německého das Moos (mech), minout je ho věčná škoda. V kostce máte před sebou přírodu, jak vypadala, když tu ještě nezacláněl člověk, a neučinil krajinu stále méně obyvatelnou.