Článek
Podle odhadů OSN je v současné době na celém světě kolem 343 tisíc stoletých. Do roku 2050 se toto číslo pravděpodobně desetkrát zvýší, vzroste tedy na 3,2 miliónu. Čeští odborníci na demografii spočítali, že u nás by v polovině století mohlo žít bezmála 13 tisíc stoletých a starších osob.
Demografické změny jsou příležitostí například pro medicínu. Neustálé pokroky vědy a výzkumu jsou prognózou aktivního života i v pozdním věku. "Loni v prosinci jsme ve Francii udělili akademickou cenu za zcela průkopnickou práci o dlouhověkosti rypošů lysých profesoru Rochelle Buffensteinovi z univerzitního centra výzkumu zdraví v San Antoniu," uvedl mluvčí Allianz pojišťovny Václav Bálek. Ta se od roku 1984 účastnila několika projektů v oblasti gerontologie a výzkumů s tématem dlouhověkosti.
Východoafrický rypoš lysý by totiž mohl odhalit tajemství dlouhověkosti, dožívá se na rozdíl od dalších hlodavců více než 30 let. Přitom nevykazuje žádné známky stárnutí, není ani ve vysokém věku postižen chorobami, nepociťuje bolest a je rezistentní vůči rakovině. "Uvádí se, že s rypoši sdílíme 85 procent naší genetické výbavy, takže pokud by tyto obranné mechanismy vůči degenerativnímu procesu stárnutí těla a chorobám byly aplikovatelné na lidi, mohli bychom časem otevřít klub pro 150leté," dodal Bálek.
Počet lidí starších 110 let je dosud nízký, podle neoficiálních informací jich na celém světě žije jen 70. Díky nehezkému africkému hlodavci tomu může za pár desítek let být jinak.
Rypoš lysý:
V přírodě jsou jeho domovinou sušší části tropické savany jižní Etiopie, Keni a Somálska. Pozoruhodný, osm až deset centimetrů velký hlodavec, v sobě spojuje rysy krtka a krysy.
Je až na ojedinělé ochlupení nahý a velmi dobře adaptovaný na život v podzemí. Špatně vidí, vzdor tenkým a krátkým nohám se dokáže celkem rychle pohybovat a velké vyčnívající zuby používá pro kopání. Adaptoval se na omezený přísun kyslíku, má nízkou dechovou frekvenci a dokáže snížit metabolismus.
Rypoši lysí žijí v podobných společenstvích jako například včely nebo mravenci. Tvoří ho obvykle 75–90 jedinců, kteří žijí ve složitém, tři až pět kilometrů dlouhém systému chodeb, vybudovaných v poušti. Mají zajímavé zvyky, třeba královna matka se zásadně páří jen se dvěma nebo třemi samci. U zbytku komunity se rozmnožovací schopnost nikdy nerozvine. Královna si udržuje autoritu šikanováním ostatních.
Na rypoších holých se mimo jiné testují účinky hormonu oxytocinu, kterému se říká molekula lásky.