Článek
„Pečeme klasické perníky podle starého českého receptu podle našich prababiček, které se vtlačují do historických forem. Ty formy jsou staré téměř 120 let,“ řekla Právu konzervátorka Markéta Jarešová, která má vánoční workshopy v Ostravském muzeu na starosti.
Historické perníkové formy
Pro workshopy si muzeum nechalo udělat repliky těchto historických perníkových forem. Ty původní jsou samozřejmě hlavně na ukázku. „V dnešní době už má málokdo doma po babičkách a prababičkách takovou starou perníkovou formu. Samozřejmě už některé firmy vyrábějí jejich novodobou podobu, nicméně to není levná záležitost si to pořídit domů,“ upozornila ostravská konzervátorka.
Dodala, že proto muzeum napadlo ukázat lidem, jak se kdysi u nás takové perníky pekly. „Většinou totiž všichni znají ty klasické, vykrajované, zdobené cukrovou polevou,“ usmála se Jarešová a začala pracovat na dalším perníku. „Těsto se vyválí a pak se vtlačuje dovnitř do historické formy. Pak se to otočí a vyklepne na stůl, následuje okrájení,“ vysvětlila pracovnice muzea a upozornila na to, že také recept na těsto je jiný.
Perníky se potírají polevou z karamelu
„Hlavně se používá těsto, které nenaskakuje. Po tom klasickém totiž perník krásně vyskočí. Tady je to naopak. Potřebujeme, aby nevyskočilo. Dělá se z jednoho dílu medu, dvou dílů mouky a perníkového koření. Důležité je dát do něj opravdu hodně toho medu. Rozdíl je pak i v tom, že se perníky nepotírají vejcem, ale karamelovou polevou,“ upřesnila.
Vytlačované vánoční perníky pak zcela ztvrdnou, protože v nich není ani vajíčko, ani kypřící prášek. „Dělávaly se totiž hlavně jako dekorace na vánoční stromeček a další výzdobu domácností,“ shrnula konzervátorka.
Kromě historických perníků si v muzeu v centru historické Ostravy mohli lidé na workshopu navléct z perliček i sněhové hvězdičky a vločky na konstrukci. Až do Vánoc si ještě tyto workshopy vyzkouší žáci škol. Podle Jarešové je o tyto akce zájem.