Hlavní obsah

Slovo koleda převzali z latiny už staří Slované

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Koleda, koleda, Štěpáne… Píseň, kterou zná doslova každý Čech, Moravan a Slezan bez výjimky, a to už od útlého dětství. Kde se ale vzalo slovo koleda? A co vlastně v minulosti vyjadřovalo?

Foto: Profimedia.cz

Děti zpívají koledy velmi rády

Článek

Termín koleda se v českém jazyce používá už hodně dlouho. První dochované písemné záznamy, které to dokládají, pocházejí z roku 1462.

Koledou se rozuměla nejen píseň, kterou naši předkové zpívali především na oslavu narození Ježíše Krista, ale také jakožto přání jen toho nejlepšího v nadcházejícím roce. Stejné slovo označovalo také nadílku, kterou byl koledník následně po zpěvu obdarován a kterou si odnášel.

Ne každý ví, odkud a jak tento výraz do naší mateřštiny pronikl. Základ má v latinských slovech calere (volat) a calendis (první den v měsíci), které používali staří Římané. Calendis, česky kalendy, byly pro starověký Řím mimořádně důležité zejména v lednu. Někdy ve druhém století před naším letopočtem se totiž stal 1. leden začátkem nového roku a pro obyvatele Věčného města to byl vždy velký svátek spojený s vzájemnými návštěvami a předáváním dárků.

Právě slovo calendis (kalendy) přešlo i do jazyka starých Slovanů a odtud pak do středověké češtiny. A to v dnešní podobě – koledy.

Pohané přinesli, křesťané upravili

Naši pohanští předkové, ještě v časech před příchodem věrozvěstů Cyrila a Metoděje, kteří k nám přinesli křesťanství, slavili zimní slunovrat jako nejdůležitější událost roku. Dá se předpokládat, že už tehdy se vzájemně navštěvovali, zpívali písně a vzájemně si blahopřáli.

Křesťanství pak koledy převzalo a modifikovalo je do podoby, kterou v podstatě známe ještě dnes.

Tradice obcházení domů ve městech a vesnicích o druhém svátku vánočním, kdy nepochybně vznikly verše o koledě a Štěpánovi, přetrvávala v naší zemi leckde ještě na sklonku minulého století a někde se dochovaly dodnes.

Koledníci, někde přinášející ozdobené větvičky, bývali za přání do nadcházejícího roku a za zpěv koled odměňováni. A to ovocem, chlebem, pečivem, drobnými mincemi a samozřejmě i hltem nějakého toho „tvrdšího pití“, aby se jim v mrazivém počasí lépe šlapalo.

Dnes se na svatého Štěpána navštěvují zejména rodinní příslušníci a přátelé, kteří spolu netráví Štědrý den a Štědrý večer, ale o Vánocích prostě chtějí být spolu.

Reklama

Související témata:

Související články

Prodej mobilů před Vánocemi zaostává

Celosvětový růst prodeje mobilních telefonů ve třetím čtvrtletí podle agentury Strategy Analytics mírně zpomalil na 13 procent, výrazný boom naopak pokračuje...

Výběr článků

Načítám