Článek
Institut připomíná, že ruská armáda vedla vloni ofenzivu od 24. února do 3. července. Poté Ukrajina zahájila v srpnu rozsáhlou protiofenzivu a osvobodila západní část Chersonské oblasti. „Od té doby se Ukrajině nepodařilo zahájit novou velkou protiofenzivu,“ píše se ve zprávě.
Analytici se domnívají, že pokud by Západ začal pracovat na úplném přechodu Ukrajiny na západní zbraně jako loni v létě, mohly se vytvořit podmínky, které by Ukrajině umožnily po Chersonu pokračovat v protiofenzivních operacích, a tím zbavit Rusko možnosti znovu získat své síly.
Institut poznamenal, že Rusové využili zpoždění při poskytování zbraní Ukrajině a koncem července obnovili útok na Bachmut, ačkoli tento útok získal dynamiku, až když se k němu připojili wagnerovci.
„Neustálé zpoždění v dodávkách západní vojenské pomoci, i když bylo jasné, že ji ukrajinská armáda potřebuje, přispělo k vleklému konfliktu. Není to jediný důvod, ale Západ musí uznat svůj podíl na tom, že Ukrajina není schopna rychle osvobodit většinu svého území,“ píší analytici Institutu.
Střelba z pušky a vrh granátem. V ruských školách se má cvičit se zbraněmi
