Článek
Putin v září uvedl, že z březnového setkání za zavřenými dveřmi s předními ruskými podnikateli, z nichž řada čelí mezinárodním sankcím, vzešly dary v celkové hodnotě v řádu stovek milionů rublů, uvádí agentura Reuters. Ta s odkazem na ruskou státní rozpočtovou dokumentaci uvádí, že nejbohatší Rusové státu konkrétně přispěli 471 miliardami rublů (122,3 miliardy korun).
Rusko letos vykáže rozpočtový deficit ve výši 3,2 procenta HDP, tedy 7,3 bilionu rublů (1,9 bilionu korun), což je dvojnásobek původně plánovaného deficitu ve výši 1,6 procenta HDP. Nebýt darů podnikatelů, mohl deficit stoupnout až na 3,4 procenta HDP.
S iniciativou dobrovolných válečných darů podle Kremlu přišel nejmenovaný podnikatel, podle kterého mnoho bohatých Rusů v devadesátých letech nabylo jmění díky vazbám na stát a přispět do státního rozpočtu je tak nyní jejich povinností. Putin podle oficiálního vyjádření iniciativu pouze přivítal.
Ruská vláda rovněž očekává, že do konce roku získá 385 miliard rublů (99,9 miliardy korun) z prodeje aktiv, která v posledních letech zabavila soukromým podnikům. Jedná se o největší ruské přerozdělení majetku od privatizace v devadesátých letech. Vláda jej zdůvodňuje ilegalitou, korupcí nebo zahraničním vlastnictvím strategických aktiv.
V loňském roce ruská vláda rovněž zvýšila daně a vládní zadlužování, aby byla schopna udržet rostoucí výdaje na armádu a bezpečnost. Ty by měly letos představovat 38 procent ruského rozpočtu.
Na příští rok pak ruská vláda plánuje další zvýšení daní a zásah proti daňovým únikům. Klíčové by mělo být zdanění výnosů z bankovních vkladů, které se kvůli vysokým úrokovým sazbám pro mnoho lidí staly významným zdrojem příjmů. To by mělo do ruské vládní kasy v následujícím roce přinést další bilion rublů (259,2 miliardy korun).
