Článek
Trump o možných nových sankcích mluvil už v neděli v New Jersey s tím, že je „naprosto“ zvažuje. „Zabíjí hodně lidí,“ řekl Trump o Putinovi, „nevím, co se s ním sakra stalo.“
Možné uvalení sankcí potvrdila listu The Wall Street Journal i mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová: „Prezident Trump má jasno, že chce vidět vyjednanou mírovou dohodu. Prezident Trump je taky chytrý, takže drží na stole všechny možnosti.“
Podle zdrojů listu by sankce nezasáhly bankovní sektor, ale zvažují se jiné sankce, které by dotlačily ruského prezidenta k jednání a k přijetí třicetidenního příměří, s nímž Ukrajina souhlasí.
List uvádí, že úvahy o dalších sankcích naznačují zhoršení vztahů s Ruskem, které jsou v posledních týdnech jako na houpačce. Trump byl přesvědčen, že kvůli svým dobrým vztahům s Ruskem je schopen dojednat mír na Ukrajině. Rusko však své vojenské akce proti Ukrajině stupňuje, což vyvrcholilo v posledních dnech vůbec největšími kombinovanými vzdušnými útoky pomocí balistických raket, střel s plochou dráhou letu a nejrůznějších dronů.
Na křižovatce plné slepých ulic
Analýza stanice CNN dospívá k závěru, že Trump nemusí svá silná slova vůči Rusku podpořit činy a vše skončí u slovní přestřelky. Když Trump po náletech napsal, že se Putin „úplně zbláznil“, Rusko na to reagovalo slovy, že je to symptom „emocionálního přetížení“. Trump přesto nijak tvrdě nereagoval.
Agentura Nexta na síti X napsala, že ruští představitelé v zákulisí jednají s Trumpem opatrně a zjevně se bojí ho vyprovokovat. Místopředseda Bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv a mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, známí svými silnými a ostrými výroky na adresu Západu, údajně dostali pokyn mlčet, píše Nexta.
Trump podle CNN může skutečně uvalit sankce, které dosud odmítal s tím, že by mohly poškodit diplomacii. Američtí senátoři republikán Lindsey Graham a demokrat Richard Blumenthal už mají připravený sankční balíček, který odpovídá Trumpově zálibě v uvalování cel, a bylo by pro něj přes 80 senátorů.
Vysoká cla až 500 procent by se uvalila na zboží ze zemí, které obchodují s Ruskem, což je především Čína. Postihla by však i Indii, která kupuje velké množství levné ruské ropy. S jejím vůdcem Nárendrou Módím má přitom Trump dobré vztahy.
Anketa
Trump také může začít dodávat Ukrajině více prostředků protivzdušné obrany a dalších zbraní. Evropské země už uvedly, že nedávají žádné omezení pro způsob nasazení jimi dodaných zbraní - mohou se tedy používat i k útokům na Rusko. USA prý omezení také zrušily, i když to nepotvrdily.
Velké dodávky zbraní na Ukrajinu by ovšem znamenaly, že by se Trump vydal cestou Joea Bidena, kterou tvrdě kritizoval.
Může vyjít vstříc izolacionistům
Trump se taky může přestat angažovat ve snahách dosáhnout mír, když ani jedna strana ho nechce, což není podle CNN planá výhrůžka. Proud izolacionistů v hnutí MAGA je silný, takže podobné hrozby nemusí být jen kartou mající dotlačit bojující strany ke klidu zbraní. Izolacionisté si nepřejí velké americké angažmá ve světě v konfliktech pro USA vzdálených.
Televize proto uvádí, že Trump skutečně může splnit své výhrůžky a přestane se pokoušet dojednat mír nebo příměří. Současně přestane podporovat Ukrajinu vojensky. Naznačuje to jeho dřívější příspěvek na jeho sociální síti Truth Social: „Tato válka by nikdy nezačala, kdybych byl prezident. Je to Zelenského, Putinova a Bidenova válka, ne Trumpova.“
Americký veterán major ve výslužbě Mike Lyons z Institutu pro moderní válku se domnívá, že podobnými prohlášeními si Trump umetá cestičku pro sebe: „Komu jsou určeny vzkazy? Říká, že Vladimiru Putinovi, ale já si myslím, že je prodává americké veřejnosti, aby zjistil, zda by mu přineslo popularitu u americké veřejnosti, kdyby se více zapojil do dění na Ukrajině, nebo ne.“
