Článek
„Přes 600 tisíc odběratelů je bez elektřiny v Dniperském, Kamjaňském, Pavlohradském a Samarivském okrese,“ uvedl náčelník Oleksandr Hanža. Dodal, že kritická infrastruktura přešla na náhradní zdroje v podobě generátorů.
Energetická infrastruktura je před zimou jedním z hlavních cílů stále silnějších ruských vzdušných útoků, napsal Institut pro studium válka (ISW). Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že zasažena byla rozvodná stanice, přes kterou přichází do ukrajinské metropole elektřina z jaderných elektráren. Zasaženy byly podobné stanice i ve Vinnytské, Žytomyrské, Rivenské, Charkovské a Dněpropetrovské oblasti.
Rusko oznámilo, že zasáhlo Trypilskou tepelnou elektrárnu a dvě rozvodny v Kyjevské oblasti a jednu v Žytomyrské.
Odříznout Kyjev
V sobotu po mohutném útoku 16 balistických raket nemělo v metropoli teplo 40 procent budov. „Moskva záměrně usiluje o to ponechat při příchodu zimy miliony Ukrajinců bez elektřiny, tepla a vody,“ uvedl ministr zahraničních věcí Andrij Sybiha.
Na teplárny a elektrická zařízení Rusko útočí i v místech, kde to dříve nedělalo, jako v Rivnu, dodala Kateryna Stěpaněnková z ISW.
Podle ISW je cílem ruských útoků odříznout Kyjevskou oblast od dodávek energie. Už v předchozích letech se snažilo přerušit elektrická vedení spojující východ a západ země, aby ze západu nepřicházela energie na východ.
Putin chce vyhrát válku zničením ukrajinské ekonomiky
Stanice CNN ale uvedla v analýze, že nejde jen o to zkomplikovat život ukrajinským civilistům. „Ruská vzdušná kampaň je jasně zaměřena na zničení ukrajinské ekonomiky,“ řekl John Lough, který stojí v čele londýnského Nového centra pro euroasijské strategie. Podle něj si mnozí spojenci Kyjeva v Evropě neuvědomili, „jak vážný je vývoj situace na Ukrajině“, ani to, jak „velkou finanční zátěž by mohla pro evropské partnery představovat“.
„Putin dospěl k závěru, že nemůže vyhrát válku na Donbasu, když bude posílat více mužů do boje a pokusí se o další postup, protože Ukrajinci za sebou mají relativně úspěšné léto. Dospěl k závěru, že jediným způsobem, jak to zlomit, je zničit ekonomiku, a to nyní systematicky dělá,“ vysvětlil Lough.
Výpadky dodávek elektřiny a vody nedopadají jen na obyvatele, ale také na ukrajinské podniky.
Rusko se při útocích zaměřuje na přístavy v Černém moři a na Dunaji, přes které se vyváží ukrajinské obilí, na průmyslové sklady a areály, železnici a na ocelářský průmysl. Ocelárny a železárny v Kryvém Rihu a v Záporoží, které mezi srpnem a říjnem opakovaně zasáhly balistické rakety, musely být uzavřeny. Tisíce lidí se tak ocitly bez práce a příjmů.
.
„S takto narušeným předivem ekonomiky jde o skutečně nebezpečný okamžik,“ varoval Lough.
Lidé jsou bez prostředků
„Nejde jen o samotný průmysl, ale o zásah do daňové základny Ukrajiny, dopadá to na platy lidí,“ upozornil Vlas, podle něhož se Rusko snaží vytvořit kritickou situaci v několika odvětvích ekonomiky. „Zaměřují se na obchody, sklady a prodejny, což narušuje proud a prodej zboží,“ zdůraznila Kateryna Stěpaněnková. Když jsou zničené obchody a sklady zboží a potravin, jsou tu nejen přímé škody, ale o příjem přicházejí tisíce lidí.
Kvůli nedostatku prostředků a práce mnozí Ukrajinci na jihu a východě opouštějí své domovy, nebo podnikají nebezpečné činnosti, aby byli schopni vydělat peníze, například pracují na polích, kde jsou miny nebo nevybuchlá munice, uvedl Mezinárodní záchranný výbor IRC.
Průzkum u stovek lidí ukazuje, jak zoufalá je situace: „V Mykolajivské oblasti naléhavě potřebuje 91 procent domácností finanční pomoc, v Dněpropetrovské 42 procent.“
Roste počet obětí
Podle ACLED zahynulo letos při ruských útocích přes 2800 civilistů. Horší byla jen situace v prvním roce války, kdy jich bylo 3601, tehdy ale většina připadala na první měsíce bojů, v březnu 2022 bylo zabito přes 1300 osob.
K většímu počtu obětí přispělo nasazení proudových dronů a vyčkávací munice, které ukrajinští obránci jen těžko likvidují. Dalším důvodem je vyčerpání zásob antiraket do systému Patriot.
„Civilních obětí přibývá od dubna konstantně,“ řekl Vlas. V říjnu jich bylo 381, v červenci a v srpnu 439 a 414.
Během letoška také neustále stoupá počet vzdušných útoků, v posledních měsících je jich vždy přes 5000 za měsíc, v říjnu 5532, zatímco v lednu jich bylo 3650. Stěpaněnková uvedla, že byť jsou největší útoky prováděny v noci, přibývá těch denních s cílem narušit fungování společnosti: „Aktivuje se vzdušný poplach, za něhož nemohou ukrajinské úřady a podniky legálně působit, což narušuje obchod.“
