České kryty pomáhají Ukrajincům normálněji žít. Ruské údery ničí i obchody

„Vybudovali jsme pilotní projekt krytu, který slouží pro základní školu v Dněpropetrovské oblasti poblíž linie kontaktu s vojsky Ruské federace,“ řekl Stibor. Zdůraznil, jak je to důležité: „Dokázali jsme vytvořit pro děti takové prostředí, aby mohly každodenně bezpečně chodit do školy.“

Pokud nemá škola kryt, není možné, aby do ní děti chodily, dodal ředitel: „Budováním zdravotnických zařízení, krytů pro školy a nemocnice, dáváme možnost ukrajinské společnosti alespoň trochu normálně fungovat ve složitých podmínkách, které tam panují.“

Stibor popsal objekt pro 120 dětí a personál: „Je to podzemní třída, kam se děti mohou uchýlit v případě vzdušných útoků, které jsou bohužel v okrese vyhlašovány každý den, takže momentálně děti tráví většinu času v podzemí.“

Útoky však neohrožují jen obyvatele, ale také lidi, kteří kryt budují: „Staví se tam poměrně složitě, ale na našem příkladu lze ukázat, že to jde. Je to o krizovém managementu, protože situace v oblasti stavby není z bezpečnostního hlediska standardní,“ přiznal Stibor.

Popsal, jak se při stavebních pracích postupuje: „Rizikům je nutné předcházet a minimalizovat je, což znamená vyhodnocovat informace, na základě kterých přerušíme stavbu, pokud je to nutné. Máme informace veřejného charakteru o vyhlašování vzdušných poplachů.“

Množství vzdušných útoků je přitom enormní. „Nad okresem, kde jsme působili, každý den přeletělo řádově 60 dronů typu šáhid a dalších generací Geraň 2, 3, 4 a tak dále. Připočítat můžeme přelety balistických raket a potenciální dopady klouzavých bomb typu KAB, takže vám z toho vznikne mix poměrně nepřívětivé situace pro budování čehokoliv na místě,“ popsal.

„Pro nás je jednoznačně prioritou, aby se všichni lidé, kteří s námi na stavbě pracují, ve zdraví vrátili domů. Nepřeju si, aby kdokoliv z našich pracovníků položil život za něčí ambice. Současně musíme zajistit adekvátní kvalitu odvedených prací a dodržení technologických postupů. Situace, kterou jsem popisoval, nás velmi často nutí k bezpečnostním pauzám,“ řekl Stibor s tím, že se jim to zatím stoprocentně daří.

Velkou roli hraje také rychlost stavby. „V rámci minimalizace rizik se snažíme na místě trávit co nejméně času. Jsme schopni využívat principy modularity. Na Ukrajinu vozíme ocelové konstrukce z naší továrny v Jeseníku,“ řekl Stibor.

Ochrana zaměstnanců ale není jediným problémem: „Může dojít ke zničení rozestavěného objektu. Nedostaneme žádnou pojistku rozestavené stavby, v oblasti bojů to není možné. Opět vyhodnocujeme informace a úzce spolupracujeme s partnery. Riziko, že dojde ke zničení objektu, se nedá vyloučit, ale musíme to přijmout, abychom vůbec dokázali v oblasti pracovat.“

Ne všechen materiál je však možné nebo výhodné dovážet z Česka. „Při stavbě krytu potřebujete obrovské množství betonu a armovacího železa. To nedává smysl vozit z České republiky, je nutné využívat místní kapacity, které máme k dispozici s ohledem na naši delší přítomnost v této oblasti,“ okomentoval.

„Velmi často máme problém najít ukrajinského řidiče, který je ochoten jet na východní Ukrajinu. Dostat české výrobky do přifrontové zóny je poměrně složité, nicméně to dokážeme,“ řekl ředitel.

Komplikace způsobují také ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu. „Máme problémy s pohonnými hmotami. Se zájmem sleduju, jak naše média informují o brilantních vojenských operacích, o úderech Ukrajinců v ruském týlu v Moskvě, Petrohradě, kde hoří rafinérie. Totéž se ale děje i na druhé straně fronty a prožíváme to na vlastní kůži. Jsou ničeny například prostory firmy Epicentr K, kterou využíváme pro nákup běžného stavebního materiálu. Ne všechno je možné přivézt z Česka. Informace o tom mi trošku v Česku chybí,“ poznamenal.

Na Ukrajině přitom bylo zasaženo a mnohdy i zničeno 30 objektů společnosti Epicentr K, řekla na konci září spoluzakladatelka společnosti Halyna Herehová. O práci přišlo 7000 lidí. Zničena je polovina velkoskladů, uvedlo ukrajinské ministerstvo hospodářství.

Stibor také vysvětlil, proč staví jeho firma kryty na Ukrajině: „Rekonstrukce Ukrajiny, která už probíhá a které se účastníme, není jen otázka byznysu. Moje rodina má kořeny na západní Ukrajině, takže pro nás je to částečně i pomoc zemi, kde po několik generací žili naši předci.“ Upozornil, že i v České republice je potřeba zajistit kryty.